Putování po přehradách

8. září 2018
Hráz přehrady Pařížov. Pás světlého štěrku v pozadí bývá obyčejně pod vodou

V našem kraji máme pět přehrad, některé byly postaveny jako zásobárny pitné vody, jiné měly zadržovat vodu v dobách povodní. Tři jsou na řece Chrudimce, jedna na Doubravě a jedna na Divoké Orlici. Každá přehrada má svého hrázného. Jsou to lidé svoji, jsou neobyčejní a každý něčím výjimečný. Jedno je ale spojuje. Svoje přehrady nadevše milují.

Pařížov je jako hrad

Na počátku 20. století postihla kraj kolem řeky Doubravy série několika povodní. Aby se předešlo  dalším ničivým následkům přívalových dešťů a jarních oblev, odsouhlasila se výstavba čtyř přehrad v okolí Ronova a Třemošnice. Postavena byla ale nakonec jen jediná přehrada v blízkosti vesnice Pařížov.

Stavba začala v roce 1909 a dokončila se o čtyři roky později. Vypadá jako hrad v údolí s věžičkami a cimbuřím. Samotná hráz byla postavena z lomového kamene, z granatické ruly. Kámen se lámal nedaleko stavby proti proudu řeky Doubravy a žulové zakončovací parapety pocházejí z lomů v Přibyslavicích a Skutče.

Koruna hráze přehrady Pařížov je pro veřejnost otevřená

Přehrada Pařížov se stala osudem rodu Horských. Pradědeček Josef nastoupil na pozici hrázného v roce 1941. Vychoval tu se ženou tři děti a nejstaršímu synovi Jiřímu předal řemeslo. Nebylo to těžké. Hrázného děti vyrostly v domku nad přehradou a přirozeně převzaly otcovy znalosti i zkušenosti. A také lásku k tomuto místu. Před několika lety už i Jiří předal funkci hrázného synovi, a tak se dnes o Pařížov stará třetí hrázný z rodu Horských. Pod ruce mu kouká syn, je tedy možné, že Pařížov zažije i čtvrtou generaci hrázných.

Koruna hráze je v současnosti oplocená, ale zájemci se na ni dostanou, jen musí  zazvonit u branky pana hrázného Horského, který je pustí dovnitř. Řeka Doubrava nemá celoročně dostatek vody pro vodáky. Dvakrát do roka ale dochází k plánovanému vypouštění vody z nádrže do průtoku, aby byla řeka splavná v úseku od mostu v Pařížově až do Ronova nad Doubravou. Akci nazvanou Otevírání a zavírání Doubravy pořádají skauti z Ronova, po dvaceti letech jde už o záležitost tradiční a mezi vodáky velmi oblíbenou. Bohužel suchá léta a nedostatek vody v nádrži tuto tradici ohrožují.

Křižanovická přehrada je poslední na Chrudimce

Vodní nádrž vznikla u Křižanovic na Chrudimsku v letech 1947 až 1953. Původně měla jen energetický význam, protože kraj chránila před povodněmi nedaleká přehrada na Seči. Časem se ale z přehrady v Křižanovicích stala i zásobárna pitné vody.

Olovnice v kontrolní šachtě sleduje naklánění přehrady

Křižanovická přehrada má gravitační betonovou hráz, která je 130 metrů dlouhá, na koruně skoro 7 metrů široká a u paty měří 30 metrů. Napuštěné jezero s rozlohou 30 hektarů obsahuje 2 miliony kubíků vody.

Přehrada je ve skutečnosti soustava dvou nádrží spojených tři kilometry dlouhým tunelem a vodárenskou věží nad Práčovem. Elektrárenský přivaděč je dva a půl metru široká trubka zčásti zasypaná na terénu a zčásti ražená ve skále. Jednou za dva roky se musí projít, čistit a přitom kontrolovat, zda nedochází k narušení celistvosti povrchu betonu.

Přehrada v Křižanovicích vznikla přehrazením řeky Chrudimky v místě, kterému se říkalo Stříbrná řeka. Byla tu tábořiště trampů a vznikaly tady první osady. Po napuštění zůstaly Křižanovice vyhledávanou rekreační oblastí, do 70. let se v jejích vodách dalo koupat i chytat ryby. Krize nedostatku pitné vody ale změnila funkci přehrady z čistě energetické na zásobárnu pitné vody pro Chrudimsko a Pardubicko. Od té doby už se v Křižanovické přehradě koupat nesmí.

Pastviny zkrotily Divokou Orlici

Vodní nádrž Pastviny leží nad obcí Nekoř na Divoké Orlici. Před osmdesáti lety byla postavena jako poslední kamenná přehrada u nás. Původně vznikla jako ochrana před povodněmi, dnes je navíc osazena turbínami a má i nezanedbatelnou energetickou funkci. Přehradní hráz má výšku 31 m nad terénem a délku 193 m. Pastvinská přehrada je poslední zděnou přehradou v bývalém Československu. Stavěla se v době hospodářské krize a plnila do jisté míry funkci hladové zdi, kdy bylo nutné dát práci co nejvíce lidem v pohraničí. Kámen na hráz se lámal nedaleko proti proudu Orlice a dopravoval se úzkokolejkou postavenou speciálně k tomuto účelu.

Hladina na pastvinské přehradě je o 2-3 metry pod normálem

O stavbě přehrady se uvažovalo už od počátku století, na území byla uvalena stavební uzávěra, třicet let se nesměly nejen stavět nové domy ale ani opravovat ty staré. Pod úrovní hladiny nakonec skončilo 64 domů starých Pastvin.

Dnes je vodní nádrž Pastviny turisticky vyhledávanou lokalitou A to jak díky kvalitní vodě, kterou si uchovává i v horkých létech, tak pro nádhernou podorlickou krajinu, do které byla přehrada posazena. Kopce Mladkovské vrchoviny jsou lákavé jak pro pěší turisty, tak pro cyklisty. Osvěžení v přehradě pak bývá slastnou odměnou celodenních výletů.