Naše zahrady
Dříve holé, dnes plné zeleně. Zámecké valy v Pardubicích lákají k procházce
Zámecké valy v Pardubicích, to je zelená oáza uprostřed města. Věděli jste, že v době Pernštejnů byly úplně holé? Nikde ani stromeček.
„Je to logické. Zámecké valy sloužily k obraně, nikoliv k rekreaci. Patří k nejzachovalejším opevněním svého druhu v Česku. Dnes už bychom si ale pardubické zámecké valy bez záplavy stromů a keřů nedovedli představit,“ řekla botanička Východočeského muzea Pardubice Lenka Šafářová.
Ikonické moruše
Až půjdete na procházku po naučné stezce, která vede po celé délce valů, určitě nepřehlédnete dva ikonické stromy. Je to moruše černá a moruše bílá. Uvidíte i mnoho nových ovocných stromků.
„Moruše stojí vedle sebe, a kromě toho, že jsou to poměrně vzácné dřeviny, bývají v červnu vděčným místem ochutnávek místních návštěvníků. Moruše je totiž velmi zdravá. Zajímavé je, že někdo ji miluje, jiný nenávidí,“ usmívá se botanička.
Zámecké valy byly za Pernštejnů holé a připomínaly tvarem špičku. Později tam vznikly zahrádky vrchnostenských úředníků, kteří na zámku žili. Postupně se dosazovaly další ovocné dřeviny, a dokonce i vinná réva. Později, když se valy dostaly do majetku muzejního spolku, začaly se upravovat jako park a vysazovaly se i okrasné dřeviny, například lípy, jasany, javory a akáty.
Původní krajové odrůdy budou sázet i letos
Údržba zeleně na zámeckých valech v Pardubicích je složitá. Celý zámek je totiž národní kulturní památkou a téměř polovina valů je vyhlášena jako evropsky významná lokalita. „Původní výsadbu ale stále udržujeme a vysazujeme hlavně staré krajové odrůdy ovocných stromů, jako jsou švestky, hrušky a jabloně,“ vyjmenovává Lenka Šafářová.
K výsadbě stromů a keřů je potřeba získat mnoho povolení. „Veškeré zásahy musíme konzultovat s úředníky z památkového ústavu i z odboru životního prostředí krajského úřadu,“ říká botanička a dodává, že evropsky významnou lokalitou je vyhlášená lesnatější část valů, a to především díky ohroženému broukovi páchníkovi hnědému, kterému se dobře daří v trouchnivějícím dřevě starých stromů.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.