Tajemství staré destičky. V Lanškrouně přišli na to, komu patřila
Je to nenápadný, ale z hlediska historie cenný předmět. Nevelká destička kdysi sloužila k označení hrobu či rakve. Nedávno se ji podařilo identifikovat.
Olověná destička se nachází ve sbírkách lanškrounského muzea více než jedno století. Po tuto dobu po jejím původu či ztotožnění nikdo nepátral. Do bádání se v loňském roce úspěšně pustil vedoucí Městského muzea Lanškroun Jaroslav Čada.
Na cedulce je uvedeno jméno Heinricha Maxmiliana Saychtera, který zemřel 1. února 1739 ve věku 67 let. V záznamu lanškrounské knihy zemřelých Jaroslav Čada nalezl zajímavý údaj, a to slůvko capitan. „To naznačovalo, že jde o významnou osobu. Ukázalo se, že jde skutečně o důležitého člověka, ve své době o nejvýše postaveného vrchnostenského úředníka lanškrounského panství, a to hejtmana Saychtera,“ přibližuje historik Jaroslav Čada.
Saychterovo jméno se objevuje v souvislosti s dějinami Lanškrouna několikrát. Ve věži kostela sv. Václava v Lanškrouně visel do 18. října 1916 zvon, který byl tehdy zrekvírován pro válečné účely. V roce 1723 ho odlil olomoucký zvonař Františkem Reimer. Na zvonu se nacházel, kromě jiných jmen, přímo pod městským znakem titul a jméno „Capitaneus Praenob. Ac Generosus Henricus Saychter“.
Jméno hejtmana Saychtera je spojené také s významnou historickou událostí lanškrounského regionu, a to požárem právě dokončovaného Nového zámku nad Rudolticemi, ke kterému došlo 14. dubna 1714. „Kastelánka zámku Krasava Šerkopová v roce 2016 podle zápisů ve vídeňském archivu zjistila, že Heinrich Saychter byl tím, kdo vedl výslechy řemeslníků, kteří požár zámku způsobili. A byl to právě také Saychter, kdo jako první o nešťastné události informoval majitele zámku, knížete Liechtensteina,“ dodává Jaroslav Čada.
Stálá expozice o historii Lanškrouna
Nenápadná destička je jedním z exponátů stálé expozice Historie města Lanškrouna a okolí, která přibližuje dějiny města od jeho první písemné zmínky v roce 1285 do poloviny 20. století. Seznámit se v ní můžete například s životem a odkazem vědce světového významu, jakým byl matematik, astronom a zakladatel oboru spektroskopie Jan Marek Marci (1595−1667).
Stálá výstava přibližuje také další významné osobnosti spojené s Lanškrounem, například římskokatolického duchovního Friedricha Gustava Piffla, hokejového brankáře Bohuslava Modrého nebo spisovatele Jaroslava Hubálka. V expozici se dozvíte zajímavosti o významných majitelích lanškrounského panství, známých podnikatelských rodinách nebo bohatém spolkovém životě města v 19. století.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.