Atletiku začala dělat až na střední škole. Teď patří mezi nejrychlejší české běžkyně

Dokonce zlato získala výškařka Zdara Pezinková. Znovu tedy svůj klub nezklamaly. „Jsme kamarádky. Je pravidlem, že z republikových šampionátů dospělých vozíme právě my medaile. Někdy jsme i společně ubytované,“ usmívá se Kvasničková.

Dlouho dumala

V mládí se atletka věnovala baletu a tancování. „Až v prvním ročníku na střední jsem při tělocviku zaběhla školní rekord na 100 metrů. Pan učitel se mě tehdy ptal, jestli dělám atletiku. Říkal mi, že bych to mohla zkusit. Vnuknul mi myšlenku, která se ve mně formovala asi půl roku, kdy jsem chodila běhat a klusat za vesnici. Bála jsem se přihlásit jen tak, že nebudu moc dobrá. Chtěla jsem získat ještě nějakou kondičku. Pak jsem sebrala odvahu, zavolala jsem do klubu a přihlásila se.“

Kvasničková Pavla, MČR 2026|foto:Filip Sedlák, AC Pardubice

Kvasničková se věnuje hlavně sprintům, ke kterým se později přidaly překážky. Nestíhá nic jiného než školu a trénink. „Trénujeme ve skupině zhruba dvě až tři hodiny prakticky každý den. Záleží na závodním období.“

Na univerzitě studuje Hodnocení a analýzu potravin. „Jsem na navazujícím studiu Univerzity Pardubice. Momentálně měřím v laboratoři diplomovou práci. I na střední škole jsem už studovala chemii a bylo jasné, že v tomto směru budu pokračovat. Potraviny se mi zdály jako blízké ke sportu. Ale je to opravdu spíš chemie.“

Proč sprinterka brala medaili na trati 200 metrů, a ne na krátké s překážkami? Jak moc velkou soupeřkou je Lurdes Gloria Manuel? A jaké má mladá atletka sportovní cíle? Poslechněte si celý rozhovor.