Nutrie už nejsou v módě, kožešiny nefrčí

26. listopad 2021

Chovatelů nutrií ubývá, zato v přírodě těchto zubatých hlodavců přibývá. Podle chovatele nutrií Josefa Blažka je to tím, že v posledních dvaceti letech není zájem o kožešinu na světovém trhu. Kožešiny jsou tím pádem neprodejné. Nutrie tak zůstávají v chovech jen kvůli svému zdravému a na bílkoviny bohatému masu.

V porovnání s králičím masem má maso z nutrie ještě více bílkovin a minerálů. Je velmi chutné, jemnější, červenější, trochu podobné krůtímu a králičímu, ideální pro dietní účely. Když byl u nás chov nutrií rozšířený, používalo se jejich maso v nemocnicích.

„Maso z nutrie je křehčí než králičí. Když děláme řízky nebo přírodní plátky, doba úpravy je daleko kratší, než u králíka. V létě grilujeme pro celou rodinu a steaky jsou vynikající, stačí jen posolit, žádné další koření, aby vynikla vůně a šťavnatost masa,“ pochvaluje si Josef Blažek.

Nutrie se dá i upéct podobně jako králík. Dělají se karbanátky, svíčková, guláš, sekaná, dokonce šunka. Využití je velmi široké a maso je skvěle stravitelné.   

Nutrie potřebuje pevný příbytek

„Je zajímavé pozorovat nutrii při krmení. Je to zábava se na ni dívat, jak si ji předníma nohama přidržuje a okusuje mrkev. Je to velmi čistotné zvíře. Chovná nutrie váží kolem sedmi, osmi kilogramů. Samec má i deset kilogramů,“ vysvětluje chovatel Josef Blažek.

Nutrie na slepém rameni Labe v Pardubicích

Chov je podobný jako u králíků, krmení také obdobné, jen spotřeba větší. Rozdíl je v tom, že nutrie mají velké zuby, proto ohrady musí být skutečně bytelné. Nemohou být ze dřeva jako králíkárny, nutrie by je hravě prokousala.

S mláďaty není skoro žádná starost. Rodí se a už vidí, mají srst a hned po narození se pohybují. Březost trvá 130 až 134 dnů. Třetí den už se mláďata začínají shánět sama po potravě.

Jeden samec obstará čtyři samice

Josef Blažek má dvě základní chovné skupiny. Každá skupina se skládá z jednoho samce a čtyř samic. Chovné skupiny mohou být ale různě velké. Záleží na velikosti jejich příbytku. Na jeden metr čtvereční vychází jedno zvíře.  

Chovatel Josef Blažek chová kromě nutrií národní plemena králíků, holubů, drůbeže. Ale i nutrie mají českou stopu. Jsou vyšlechtěná plemena přímo v Čechách, např. Přeštická nebo Stříbrná (Moravská) nutrie. Nejvíce jsou u nás rozšířené nutrie standardní.

Cesta z klecí do přírody

Nutrie se do Evropy dostaly před sto lety z jihu Ameriky. Kolem roku 1920 byl velký zájem o jejich kožešinu. Proto se začala nutrie chovat ve velkém i v Československu. Do přírody se rozšířila až po druhé světové válce. Farmy zřejmě nebyly po válce důkladně zabezpečené a nutrie se tak zabydlely v evropské přírodě. Tam se jim daří velmi dobře, protože nemají přirozeného nepřítele.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová