Odchovala kozu, hrdličku i husu. Romana Vojířová si Pohádkovou zahradou splnila sen

11. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy I ovečka spí s Romanou v posteli

Romana Vojířová je zakladatelkou azylu pro opuštěná a týraná zvířata. Momentálně se stará zhruba o dvě stě živočichů. Část Pohádkové zahrady si dokonce vozí i domů. V ložnici spí kromě manžela také s ovcí, kozou, husou, kočkami a psy.

Romana Vojířová je celý den v jednom kole. Jako první musí doma pomazlit kozu Máju a teprve potom jedou všichni členové domácnosti do Pohádkové zahrady. Tam už u kamen čeká prase Oliva, kočičky, kozy, ovce, papoušci a kachny. Všichni samozřejmě chtějí snídani. Když Romana není dost rychlá, přidá se k ostatním zvířatům také poník. „Blesk je takový poměrně nenajedený. Když nejsem do půl hodiny s krmením u něj, tak rozebere ohradu a stojí tady v bistru,“ směje se Romana.

Přes den Romana s manželem a několika dobrovolníky čistí a opravují příbytky zvířat. Následuje odpolední a večerní krmení a Vojířovi se zastaví až po sedmé hodině večer. Pohádkovou zahradu pak opouští spolu se šesti dalšími zvířaty, která si berou domů.

Koza Mája se narodila v posteli

První koza, kterou manželé Vojířovi odchovali, se jmenovala Anežka. „Ona se narodila ve stejnou dobu jako můj vnuk, takže to bylo takové, že vyrůstali spolu. Jezdila s námi na dovolené, k vodě, spala s námi v posteli až do těhotenství. No a když přišel čas porodu, tak se narodila Májenka. A Májenka se narodila v posteli,“ vzpomíná Romana Vojířová.

Koza Anežka před dvěma lety zemřela, a tak Vojířovým zůstala její dcera Mája. Ta má s Romanou tak úzký vztah, že si k ní sedá na klín, všude ji hlídá, a dokonce s ní spí i v ložnici.

U kamen, nebo venku? Prase Oliva má jasno

V Pohádkové zahradě mají zvířata volnost. Obývací místnost proto nemá žádné dveře. Vchod je pouze zakrytý dekou, aby zvířata mohla chodit dovnitř i ven. Na gauči u kamen tak leží prase Olivka, kolem ní jsou rozmístěné klece s morčaty, papoušky a hadem. U okna se pak rozvaluje asi pět koček. Mezi tím vším pobíhají slepice a dobrovolníci nosí za krkem malé potkany. Koza Mája sedí pochopitelně u Romany.

Romana Vojířová se svými svěřenci

Venku na dvorku pobíhají husy, pávi, kachny, ovce a další slepice. Vzadu mají ohradu poníci. Ti jsou v Pohádkové zahradě teprve krátce. Třeba Ferda pochází z kozí farmy, kde měl vozit děti. Začal ale na kozy útočit. „On je schopný kozu roztrhat. To málokdo ví, že ty poníci nejsou jenom milá zvířátka,“ upozorňuje Romana.

Husí hlídač jako spolujezdec

Manžel Romany, Josef Vojíř, domů vyráží s husou Máňou na sedadle spolujezdce. Mladá husa zatím ale neumí chodit ze schodů, takže ji Josef domů nosí v náručí. Vybudovali si spolu takový vztah, že Máňa štípe všechny, kdo se snaží k Josefovi přiblížit. „Ona mě totiž hlídá a vždycky, když se ke mně někdo přiblíží, tak ho vlastně odhání pryč,“ směje se Josef Vojíř.

Víly a skřítci v Pohádkové zahradě

Název Pohádkové zahrady vymyslela Romana Vojířová spolu se spisovatelkou Vítězslavou Klimtovou. Ta psala pohádky o skřítcích, vílách a dalších bytostech pod názvem Pohádková země. Otevření Pohádkové zahrady se nedožila, ale v den, kdy zemřela, šla Romana v útulku do sklepa a třikrát zablikalo světlo. Možná se tam Vítězslava přece jen podívala.

„A jednou tady ti skřítci a víly taky budou, aby se to ještě dotáhlo do konce. Aby to bylo tak, jak jsme si to s Víťou kdysi plánovaly,“ slibuje Romana.

autor: Barbora Slezáková
Spustit audio

Související