Ondřej Synek: K veslování mě přivedl bratranec, abych nebyl oplácaný

Zálety dnes vysíláme z loděnice armádního sportovního centra Dukla, jsme na Císařské louce v Praze. Do konce 19. století se tu rýžovalo zlato a s trochou nadsázky se tu drahé kovy z vody dají vylovit i dneska. Právě tady totiž trénuje pětinásobný mistr světa ve skifu a trojnásobný olympijský medailista, veslař Ondřej Synek.

Ondřej se narodil v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi. Tam taky s veslováním začal. Od roku 1999 je v Dukle. Výčet jeho úspěchů, tedy medaile z Mistrovství světa, Mistrovství Evropy, vítězství ve Světovém poháru, olympiády, to je hodně dlouhý seznam. Teď je znovu v plném tréninku, v přípravě na další velký závod, na svoji pátou olympiádu.

Prý vás k veslování přivedl bratranec, když vám bylo 13 let. Je pravda, že to bylo proto, abyste zhubnul?

„Bratranec házel oštěpem a potom se vrhnul na veslování, ale vesloval spíš tak rekreačně. On je o deset let starší. Já nebyl úplně jako koule, ale byl jsem takový oplácanější, tak mě vzal na loděnici, abych to zkusil a že by to pro mě mohlo být dobré. A už jsem tam zůstal. Super parta kamarádů, vyrostl jsem, zhubnul jsem, zesílil.“

Vaše maminka měla zlatnictví, vy jste vyučeným zlatníkem. Jak se dívá zlatník na zlatou medaili? Vidíte ten trénink a dřinu, nebo i práci toho, kdo tu medaili dělal?

„Ta dřina sportovce je za tím vidět vždycky a dobré je, že medaile je spojená s konkrétními zážitky, takže když se pak na ní podívám, tak se mi vybaví konkrétní závod a soupeři a jak ten závod probíhal. To jsou věci, na které se nezapomíná. Co se týče hodnoty po té zlatnické stránce, veslování je tradiční sport, kde ta medaile je pořád stejná a nemění se, jen zezadu letopočet a u těch olympijských probíhá výroba tak, že to je odlitek a jenom se to doopracovává. Tam ta hodnota výroby a ruční práce není téměř žádná.“

Po ukončení své kariéry se uberete k tomu, čím jste se vyučil, tedy ke zlatnické profesi?

„Vrcholový sport se nedá dělat donekonečna, takže už o tom začínám přemýšlet. Zlatničina a práce se šperky by mě bavila a lákala, ale tím, že jsem dvacet let sportoval, tak mi ujel vlak. Nedávno jsem byl u kamaráda, zkoušel jsem si něco dělat, myslím, že se to nezapomíná, ale mít vybavení a dílnu stojí dneska spoustu peněz a musíte být opravdu šikovní, abyste se uživili. Ujel mi vlak, trvalo by to pár let, než bych se do toho dostal, takže pomalu moje myšlenky tíhnou k tomu, že zůstanu u sportu a budu se snažit předávat zkušenosti dalším.“

Ondřej Synek na letošním mistrovství světa v Plovdivu

S věkem logicky přichází větší únava. Potřebujete třeba delší regenerační pauzy?

„Tohle je otázka, která je hodně aktuální. Poslední tak dva tři roky to pociťuju opravdu hodně. Už mi nestačí dát si odpoledne dvě hodinky pauzy a pak můžu jít znova trénovat, jako kdyby mi bylo dvacet. Nemám problém odtrénovat tu hlavní část, dobře a rychle, ale pak mám problém s tou odpolední částí tréninku, kolikrát už třeba ani trénovat nejdu, protože jsem opravdu tak unavený z rána, že to ani nezvládám. V tomhle je věk opravdu dost znát a ta regenerace trvá déle.“

Povezete s sebou za tři měsíce na olympiádu v Tokiu sojčí pírko?

„Sojčí pírko vozím všude, mám ho v takovém obalu s brýlemi. Je to pro mě taková srdeční záležitost.“

Možná bychom to měli vysvětlit, sojčí pírko vám věnovala Věra Čáslavská. Připomeňte tu situaci.

„Věra Čáslavská přišla sem za mnou na loděnici, to bylo před olympiádou v Londýně a říkala, že měla sen, že vyhraju olympiádu a pro štěstí mi dala sojčí pírko, které od té doby všude vozím. Olympiádu se mi teda nepodařilo vyhrát, byl jsem o vteřinu druhý, ale říkal jsem, že pro to udělám všechno a pokusím se olympiádu vyhrát a tak ho vozím všude.“

Ondřej synek při natáčení Záletů s Alenou Zárybnickou

Největším nepřítelem, pokud se počasí týká, je pro veslaře silný vítr a vysoké vlny?

„Je to tak, my jsme schopní veslovat třeba i v teplotách pod nulou, ale ten vítr je opravdu nejhorší, protože jak jsou velké vlny, tak na té úzké lodi se prakticky nedá jet a nedá se moc trénovat.“

Zaregistrovala jsem slovní spojení chytit kraba. Co to znamená?

„Chytit kraba znamená, že se vám loď zastaví a je to v důsledku toho, že to veslo nevyndáte správně z vody, ono zůstane pod vodou a nemůžete ho vyndat, protože ho otočíte dřív naplocho než je venku z vody a to nemáte šanci ho vyndat.“

Jak z pohledu větru je na tom Tokijský záliv? Je to místo, kde fouká často a hodně, nebo naopak oáza, kde to bude jak zrcadlo?

„Předpovědi jsou takové, že by mělo foukat lehce po směru závodu, ale samozřejmě umí tam foukat i proti a hodně, protože přímo u toho veslařského areálu je ta ohromná vrtule, elektrárna, která potřebuje vítr. Je to kousek od moře. Ale co jsem tak pozoroval, tak hlásili už dva roky dopředu, že bude v Tokiu 45 stupňů a že tam nebude možné sportovat. Loni, když měla olympiáda být, tak tam ale bylo asi 23 stupňů, déšť a bezvětří, takže uvidíme.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.