Památník celnictví získal originál zákona z roku 1928. Autorem je rodák z Horního Jelení

„Můžeme říct, že to je počátek moderního československého celnictví,“ vysvětluje bývalý celní inspektor a kurátor památníku celnictví Jiří Panuš, proč je celní zákon tak výjimečný. Od vzniku republiky v roce 1918 pracovali celníci stále podle původní Rakousko-Uherské legislativy.

Emil Martinec na znění zákona pracoval 10 let. Schválený byl až v roce 1927, říká Jiří Panuš: „Zákon rakousko-uherský byl povinován císaři pánu. Kdežto tento zákon už byl povinován republice, veškeré fiskální hodnoty přicházely do vznikající národní banky a bylo potřeba stanovit určité sazby a všechno srovnat tak, jak to má být včetně vnitřní organizace celního úřednictva, aby to mělo smysl.“

V celním zákonu se objevují také ručně psané poznámky|foto: Josef Ženatý

Důležitou součástí zákona byl i paragraf 12, který přesně definoval fungování Finanční stráže. „Ta plnila jednak úkol ten, že prováděla klasickou celní kontrolu a část z nich chodila s flintou po hranici a honila pašeráky. Finanční stráž zkrátka měla hlídat území republiky a to nebylo nikterak malé,“ dodává Jiří Panuš. Finanční stráž fungovala za první republiky společně s celníky. Zrušená byla až v roce 1948.

Oblíbený šéf

Autor prvního celního zákona Emil Martinec byl prý oblíbený i mezi svými podřízenými. Podle Jiřího Panuše o tom vypovídá i tužkou napsaná poznámka na titulní straně knížky. „Je tady 21. ledna 1869 a 30. listopadu 1945, to jsou data narození a úmrtí Emila Martince. Takže když si řadový úředník do svého základního dokumentu napíše data narození a úmrtí svého šéfa, tak opravdu musel být mezi svými podřízenými oblíben.“

Části celního zákona Emila Martince z roku 1928 je možné vystopovat i v současné legislativě. Hlavně co se týká terminologie a organizační struktury celní správy.