Památník na popravišti. Pardubický Zámeček zve do krutých časů
Historie nepřináší jenom veselé chvíle zalité sluncem. Mezi maximálně temné kapitoly českých dějin patří nacistická hromadná vražda v Pardubicích. Osudy obětí i pachatelů mapuje nově otevřený památník u Larischovy vily.
„Připomínáme si období druhé světové války, oběti heydrichiády, která byla v Pardubicích mimořádně silná. Na popravišti bylo zavražděných 194 lidí spojených s pardubickým odbojem, z Ležáků a dalších východočeských míst, ale i z Kolína. Expozice zasahuje i poválečné vyšetřování, stíhání pachatelů a vyrovnání se s tragickou minulostí,“ popisuje historik a ideový autor památníku Vojtěch Kyncl.
Prohlídka jde postupně
Na začátku expozice najdeme kinosál. „Snažili jsme se vytvořit rychlý úvod pro návštěvníka, který o dané historii neví skoro nebo vůbec nic. Do jedenáctiminutového filmu jsem získali záběry z USA, Ukrajiny, českých archivů. Poskytuje přehled o dění v Pardubicích i v Evropě. Sleduje nárůst nacistického režimu a odboj proti němu.“
Návštěvníci podle Kyncla pokračují v pracovně gestapa. Z fotografických tapet na stěnách shlížejí tváře příslušníků nacistické tajné policie. „Bylo obrovsky těžké ke každé jednotlivé postavě získat informace, co se s ní stalo po válce. Získávali jsme je po celém Německu i Rakousku. Ukázalo se, že se mnoho z nich navzdory stíhání ze strany Československa nedostalo před soud. Německé soudy totiž nepovažovaly naše důkazy za dostatečně průkazné.“
V multimediální expozici můžete prozkoumat mimořádné materiály z válečné doby. „Máme tam vystavený deník Heinricha Himmlera, Josepha Goebbelse. Nechybí ani jednotlivé medailonky obětí. Velmi snadno ovladatelné tablety umíme na dálku měnit.“
Mrazivá část
Velmi syrově působí takzvaná kobka, kde uvidíte autentické artefakty ze zmíněného období a místa. „Můžete si prohlédnout zachované věci gestapa, pozůstatky po oblečení popravených, popravčí kůl, speciálně vyplechované rakve, kterými se oběti vozily ze Zámečku do krematoria. Je to emočně velmi silné.“
U původního pomníku z roku 1949 se v roce 1975 veřejnosti otevřela pamětní síň. V roce 2017 město Pardubice rozhodlo o rekonstrukci památníku. „Jsem za to městu obrovský vděčný. Jde o ohromný signál veřejnosti, že jednotlivá města jsou ochotná a schopná investovat peníze do toho, aby si připomněla vlastní negativní historii. Potřebujeme ji dávat do kontrastu k té pozitivní a ukazovat dnešní mladé generaci,“ myslí si Vojtěch Kyncl.
Důležité slovo při připomínkách historie musí mít i pamětníci. „Antonín Burdych si pamatuje události heydrichiády. Zastřelili mu celou rodinu. Jeho tatínek zahynul už při přepadu gestapa na konci června 1942. Památník se mu líbí.“
Posílám vám všem přítomným pozdrav z Lidic. Jsem poslední žijící lidická žena a spojuje nás stejně krutý osud. U vás v Pardubicích se proti nacistům bojovalo a v Lidicích to byla pomsta za atentát a smrt vraha Heydricha. Já říkám, že Ležáky jsou mladší sestrou Lidic. Když skončila válka, tak jsme si říkali, že se svět konečně ponaučil a něco podobného se už nikdy nebude opakovat. Jak jsme se mýlili. Války jsou ve světě znovu. Chtěla bych, aby naše krásná země vzkvétala a lidé spokojeně v míru žili. Ráda bych se toho dožila. Je mi sice už 95 let, ale ještě jsem na světě ráda. A přeju zdraví i vám všem, protože život je to nejcennější, co máme.
Zdravice poslední lidické ženy Jaroslavy Skleničkové Suchánkové
Související
-
Oprava památníku Zámeček finišuje, nový ředitel má řadu plánů
Přestavba pardubického památníku Zámeček jde do finále a známé je už také jméno ředitele organizace. Stal se jím historik Viktor Janák.
-
Archeologové nahlížejí do minulosti Zámečku, zatím našli nábojnice či kostru koně
Rekonstrukce památníku Zámeček umožnila poprvé do historie místa, které neblaze proslulo popravami obyvatel Ležáků a dalších českých občanů, nahlédnout také archeologům.
-
Němý svědek válečného masakru mění podobu. Zámeček má opravenou věž
Už několik let se Československá obec legionářská snaží vylepšit vzhled pardubické Larischovy vily. Právě tam si gestapo vyřizovalo účty s obyvateli vypálené osady Ležáky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.