Památník na popravišti. Pardubický Zámeček zve do krutých časů

„Připomínáme si období druhé světové války, oběti heydrichiády, která byla v Pardubicích mimořádně silná. Na popravišti bylo zavražděných 194 lidí spojených s pardubickým odbojem, z Ležáků a dalších východočeských míst, ale i z Kolína. Expozice zasahuje i poválečné vyšetřování, stíhání pachatelů a vyrovnání se s tragickou minulostí,“ popisuje historik a ideový autor památníku Vojtěch Kyncl.

Prohlídka jde postupně

Na začátku expozice najdeme kinosál. „Snažili jsme se vytvořit rychlý úvod pro návštěvníka, který o dané historii neví skoro nebo vůbec nic. Do jedenáctiminutového filmu jsem získali záběry z USA, Ukrajiny, českých archivů. Poskytuje přehled o dění v Pardubicích i v Evropě. Sleduje nárůst nacistického režimu a odboj proti němu.“

Příprava expozice v novém muzeu Památník Zámeček|foto:Vojtěch Kyncl

Návštěvníci podle Kyncla pokračují v pracovně gestapa. Z fotografických tapet na stěnách shlížejí tváře příslušníků nacistické tajné policie. „Bylo obrovsky těžké ke každé jednotlivé postavě získat informace, co se s ní stalo po válce. Získávali jsme je po celém Německu i Rakousku. Ukázalo se, že se mnoho z nich navzdory stíhání ze strany Československa nedostalo před soud. Německé soudy totiž nepovažovaly naše důkazy za dostatečně průkazné.“

V multimediální expozici můžete prozkoumat mimořádné materiály z válečné doby. „Máme tam vystavený deník Heinricha Himmlera, Josepha Goebbelse. Nechybí ani jednotlivé medailonky obětí. Velmi snadno ovladatelné tablety umíme na dálku měnit.“

Mrazivá část

Velmi syrově působí takzvaná kobka, kde uvidíte autentické artefakty ze zmíněného období a místa. „Můžete si prohlédnout zachované věci gestapa, pozůstatky po oblečení popravených, popravčí kůl, speciálně vyplechované rakve, kterými se oběti vozily ze Zámečku do krematoria. Je to emočně velmi silné.“

Nové muzeum Památníku Zámeček je zapuštěné do země|foto:Vojtěch Kyncl

U původního pomníku z roku 1949 se v roce 1975 veřejnosti otevřela pamětní síň. V roce 2017 město Pardubice rozhodlo o rekonstrukci památníku. „Jsem za to městu obrovský vděčný. Jde o ohromný signál veřejnosti, že jednotlivá města jsou ochotná a schopná investovat peníze do toho, aby si připomněla vlastní negativní historii. Potřebujeme ji dávat do kontrastu k té pozitivní a ukazovat dnešní mladé generaci,“ myslí si Vojtěch Kyncl.

Důležité slovo při připomínkách historie musí mít i pamětníci. „Antonín Burdych si pamatuje události heydrichiády. Zastřelili mu celou rodinu. Jeho tatínek zahynul už při přepadu gestapa na konci června 1942. Památník se mu líbí.“

Posílám vám všem přítomným pozdrav z Lidic. Jsem poslední žijící lidická žena a spojuje nás stejně krutý osud. U vás v Pardubicích se proti nacistům bojovalo a v Lidicích to byla pomsta za atentát a smrt vraha Heydricha. Já říkám, že Ležáky jsou mladší sestrou Lidic. Když skončila válka, tak jsme si říkali, že se svět konečně ponaučil a něco podobného se už nikdy nebude opakovat. Jak jsme se mýlili. Války jsou ve světě znovu. Chtěla bych, aby naše krásná země vzkvétala a lidé spokojeně v míru žili. Ráda bych se toho dožila. Je mi sice už 95 let, ale ještě jsem na světě ráda. A přeju zdraví i vám všem, protože život je to nejcennější, co máme.
Zdravice poslední lidické ženy Jaroslavy Skleničkové Suchánkové