Paneláky hýbou Kuňce s čísly. Kdy jezdí nejvíc lidí?

„Největší návštěvnost míváme v dubnu, květnu, když se udělají první pěkné dny a všichni v Hradci Králové a v Pardubicích vylezou z paneláků ven. První kroky často vedou právě na Kunětickou horu. Jarní víkendy bývají možná silnější než některé letní a prázdninové dny. Samozřejmě ale ta doba dovolených znamená vyšší návštěvnost ve všedních dnech, než bývá v okrajových měsících,“ připouští.

Výhled jako z parníku

V posledních letech uzavřely stavební práce hradní palác a kapli svaté Kateřiny. Hotovo má být do začátku sezóny 2023. „Ale už provozujeme premiérovou část hradního areálu, celý západní trakt, který byl desítky let veřejnosti nepřístupný. Jde o jurkovičovskou část hradu s nádhernými výhledy. Vystoupíte tam jako na přídi zaoceánského parníku a nic vás neomezuje. Žádné zdi, pilíře, okna. Stojíte ve volném prostoru a výhled je skutečně fantastický.“

Kastelán hradu Kunětická hora Miloš Jiroušek|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Expozice se věnuje architektovi Dušanu Jurkovičovi jako takovému. „Jsou tam i nesmírně zajímavé obrázky a fotodokumentace z toho, jak vypadala Kunětická hora před zahájením rekonstrukce ve 20. letech 20. století. Takový stav hradu se dochoval ze středověku bez jakýchkoliv zásahů. K vidění jsou i zajímavé návrhy, které se nerealizovaly, jako třeba skokanský můstek z 50. let.“

Náročná obnova Jurkovičovy části areálu dostala nominaci na cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro podobně jako třeba rekonstrukce vchodového objektu tvrze Bouda, restaurování oltáře Panny Marie z chrudimského kostela anebo udržování tradice a popularizace zvonického řemesla v Čisté. „Hodnocení návštěvníků jsou velmi pozitivní. Minimálně jednou týdně si pročítám návštěvní knihu a utvrzuje mě to v tom, že celá realizace byla správná a měla smysl,“ soudí Jiroušek.

Hrady víc s hradem?

Ke Kunětické hoře patří i hudební festival Hrady CZ, který ale kastelán nepořádá. Další ročník bude už tento týden. „Festival začínal přímo na hradě. Nejdřív byl komornější. Setkal jsem se třeba s kapelou Plastic People. Postupně se akce přesouvala do spodních partií až na dnešní velikou louku. Myslím si, že by festival mohl být ještě víc propojený s památkami. Nabízejí se tvůrčí dílny, přednášky. To je ale věc pořadatele. Nám se vždy zvedá návštěvnost, což je samozřejmě pro hrad přínosné.“