Pardubické horolezení
V Pardubickém kraji jsou jen dvě místa vhodná ke skalnímu lezení v přírodě. Pilíř bývalého vojenského mostu pod nemocnicí a pískovcový lom Škrovád u Slatiňan. I z tohoto důvodu lezci často trénují na umělých stěnách a boulderech v tělocvičnách.
Lezení je stále oblíbenější sport. A to nejen u mladých lidí. Na lezeckých stěnách se už běžně objevují šedesátníci i sedmdesátníci. Podle trenérů lezení není tento sport omezen ani věkem ani kondicí zájemců. Stačí chuť a dostatečná koncentrace.
Lézt začínají děti už velmi malé. V pardubické sokolovně trénují děti i čtyřleté. Ale není to jen o samotném lezení, děti se učí ovládat své tělo, správně dýchat, vázat uzly a v neposlední řadě se učí zodpovědnosti, kdy jistí kamaráda na laně a drží v rukou jeho život.
Bouldering
Bouldering je lezení bez lana na umělé většinou nepříliš vysoké stěně, pod kterou jsou měkké žíněnky, které tlumí pády. Bouldrování je populární hlavně u začínajících lezců díky své nenáročnosti na vybavení a zkušenosti. Stačí lezecké boty a chuť, síla a obratnost.
Trénink na umělých stěnách je často využíván lezci v zimním období, kdy jsou pískovcové skály mokré a k lezení nevhodné. Mnohem častěji už je ale lezení na boulderových stěnách chápáno jako samostatný sport, který by měl být zařazen už na příštích Olympijských hrách.
Lezení na Škrovádu
Jediné přírodní lezení v Pardubickém kraji je v pískovcovém lomu Škrovád u Slatiňan. Ani to ale není přirozená skála. Celý komplex vznikl těžbou pískovce, ze kterého se stavěly domy v Chrudimi už od 16.století. Z místního kamene jsou postaveny hradby i kostel Nanebevzetí Panny Marie. V lomech se pracovalo ručně, dodnes jsou na kolmých rovných stěnách stopy po rámových pilách a kamenických kladivech.
Od konce padesátých let se do Škrovádu sjíždí lezci a budují nové a nové cesty, kde trénují skalní výstupy. Dnes jich je na stěnách kolem Chrudimky asi pět set. Dokonce jsou zde zbudovány i dvě umělé cesty s umělými výstupy, kterým se pro svou náročnost přezdívá Mučírna.
Když koníček je prací
Náročné rekonstrukce se často neobejdou bez práce lezců a jejich schopnosti pohybovat se v prostoru ve výškách. A tak se mnoha lezcům stává koníček prací. Jen co smyjou barvy z rukou, noří je do magnezia.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
