Pardubické nádraží se mění k nepoznání. Přijde o kino a hotel, dostane ozdobnou atiku
Už víc než rok pardubické hlavní nádraží připomíná spíš staveniště. Na podzim 2020 totiž Správa železnic spustila modernizaci celého železničního uzlu za víc než sedm miliard korun. Opravy se nebudou týkat jen kolejí, zabezpečovacího systému nebo třeba nástupišť, ale také památkově chráněných budov včetně bývalého hotelu. A právě tam měl možnost náš reportér nahlédnout.
Výšková budova bývalého hotelu poslední roky chátrala, a to jak zvenku, tak i zevnitř. Teď hotelové pokoje nahrazují kanceláře. Nejvyšší patra jsou už opravená a přibližně dva roky v nich funguje takzvané Centrum sdílených služeb. „To nám zajišťuje servis ohledně výpočtu mezd, daní, přijímá faktury a tak dále. Takže taková centrální účtárna pro celou Správu železnic,“ říká vedoucí Stavební správy východ Správy železnic Radomil Novák.
Zbytek výškové budovy využije správa železnic pro svoje školící centrum – učebny, kanceláře, ale také třeba ordinace lékařů. Některá patra jsou už hotová, v dalších se ještě bourá.
„Vždycky v tom poli mezi sloupy byly pokoje. Můžeme tady tak vidět různé druhy podlah. Někde jsou parkety, někde koberce, někde dlažba,“ ukazuje stavbyvedoucí Marek Fibich ze společnosti Chládek a Tintěra v šestém patře, kde ještě pokračuje likvidace vybydlených pokojů.
Restaurace ano, bufet ne
Při čekání na zpožděný vlak se něco malého, nebo i většího k jídlu vždy hodí. Pardubické nádraží mělo klasickou restauraci s hotovými jídly, ale také bufet, kde si člověk mohl dát menší jídlo nebo třeba pivo takzvaně na stojáka.
Restaurace bude po opravách opět otevřená veřejnosti. „Zajímavostí restaurace jsou určitě mozaiky, které jsou na podlaze. Původní barva je cihlově červená s bílou, jsou to taková esíčka,“ říká Marek Fibich. Na mozaiku ale byla v minulosti přilepená dlažba a tak je původní mozaika poškozená. Podařilo se ale zajistit přesné repliky.
Bufet, kde byl v době před rekonstrukcí minipivovar, se opravy dočká taky a dokonce bude mít i původní velikost (před rekonstrukcí byl přepůlený knihkupectvím), ale nebude už veřejně přístupný – sloužit bude jako jídelna pro zaměstnance Správy železnic.
Bude i to, co se v 50. letech neudělalo
Celá budova je památkově chráněná. Dílo architekta Karla Řepy je jednou z nejcennějších ukázek poválečného funkcionalismu v Československu. Na rekonstrukci proto dohlížejí památkáři, i syn architekta Řepy.
Během oprav dojde i na věci, které v původních plánech byly, ale v 50. letech je stavbaři neudělali. Zjednodušili si například takzvanou atiku. „Tvar fasády je zubatý. V průběhu stavby si to možná ulehčili a tu atiku udělali rovnou. Pan architekt si ale přeje, aby se to vrátilo do toho původního modelu,“ říká stavbyvedoucí Fibich.
Atika je ozdobný prvek, který opticky zvyšuje fasádu od hrany střechy. Atika na bývalém hotelu tedy už nebude rovná, ale zubatá a bude kopírovat tvar fasády. Obnovy se dočká i zasklení schodiště hotelu, které je provedené jednoduchými skly, ale také luxferovými dlaždicemi. „Luxfery jsou reliéfní – jehlánkové. Přesné repliky bude vyrábět sklárna v Novém Boru,“ dodává Fibich.
Místo kina konference
Rozbourané a zase rozestavěné je na pardubickém nádraží skoro všechno. Včetně suterénu. Tam fungovalo od roku 1959 kino Čas, později od 90. let Sirius. Poslední promítání bylo v roce 2006 a od té doby byl prostor až na výjimky nevyužívaný. To se teď změní – z kina bude konferenční sál.
„Různých konferencí pořádáme dost. Máme hodně různých specializací – koleje, elektrika, zabezpečení, výpravčí a tak dále. Takže to potřeba určitě je,“ říká Radomil Novák ze Správy železnic. Podzemí nádraží toho ale ukrývá mnohem víc včetně krytů civilní obrany nebo dlouhé chodby vedoucí až na nedalekou pošlu.
Nástupiště podle původního návrhu
Modernizace se týká i nástupišť. První a druhé už je hotové – z původních návrhů Karla Řepy vychází nejen zastřešení perónů, ale také typické zděné lavičky. Dvě nástupiště už jsou v provozu a přijíždějí k nim vlaky. „Teď bude následovat stavba pátého nástupiště a až zhruba za dva roky se rekonstrukce dočká i nástupiště tři a čtyři,“ říká Radomil Novák ze Správy železnic.
Rozdíl mezi novými a starými nástupišti je patrný na první pohled. Zatímco u starých typické zelené sloupy zastřešení perónů podpírají, na nových je na nich střecha zavěšená. Střecha tak působí jako jednolitý celek. V odjezdovém podchodu jsou eskalátory, v příjezdovém je místo jednoho schodiště výtah.
Nové jsou samozřejmě i stožáry trakčního vedení i troleje samotné. Dlažba nástupišť má speciální snadno čistitelný povrch. Během následujících let bude i nový informační systém a také zabezpečovací systém celé stanice.
Související
-
Kino, holič, pivovar. Co ukrývá pardubické nádraží?
Tak jako jiná česká nádraží i to pardubické nabízelo obvyklé služby. Vedle bufetu nesměl chybět holič, trafika a knihkupectví. Jako bonus nabízelo nádraží i kino s...
-
FOTO: Pardubické nádraží bez kolejí. Dělníci staví lávku a budují nástupiště
Na pardubickém vlakovém nádraží je v plném proudu kompletní rekonstrukce za několik miliard korun.
-
Nový železniční most, možná i zastávka Pardubice centrum. Oprava nádraží nabírá obrátky
Oprava hlavního nádraží v Pardubicích pokračuje. Od loňského podzimu se dělaly přeložky kanalizací, inženýrských sítí, nový systém trakčního vedení, teď práce zrychlí.
