Pardubický včelař přišel o 75 včelstev. Zabil je postřik pšenice
Včely patří mezi nejpřínosnější živá stvoření na zemi. Dokonce mají svůj světový den, který si připomínáme 20. května. Jejich počet ale dramaticky klesá. Proč to tak je? Ptali jsme se pardubického včelaře Evžena Báchora.
Největší hrozbou pro včely jsou podle něj obrovské lány monokulturních rostlin, které jsou ošetřovány chemickými postřiky.
„Byl jsem na poli u nás v Pardubicích-Trnové, kde zemědělci stříkali ozimou pšenici. Ten postřik, to byl koktejl hnojiv a fungicidů. Bohužel drobné kapénky postřiku se roznesly na louky kolem, což se včelám stalo osudným. Navíc včely pijí vodu přímo z té pšenice, která se tam každé ráno tvoří. Přišel jsem tak o 75 včelstev,“ říká včelař.
Jakmile Evžen Báchor úhyn včel zjistil, informoval o tom veterinární správu. Ta odebrala vzorky mrtvých včel a odeslala je na analýzu. Dokazování takzvané příčinné souvislosti ale bývá v podobných případech obtížné, říká za veterinární správu Michal Vodrážka. „Pokud dojde k zjištění v řádu hodin, maximálně jednotek dnů, tak ta šance je poměrně dobrá, druhá okolnost je, že pro nás je nejlepší, když včelař zná poměry na tom stanovišti a ví, kam včely zalétávají, a zná nějakou možnost, co by se mohlo odehrát, například že viděl projíždět nějaké stroje, které ošetřovaly porost.“
Pokud se podaří prokázat, že včely uhynuly v důsledku použití pesticidů, může včelař požadovat odškodnění po tom, kdo přípravek na pole aplikoval.
Evžen Báchor není jediným včelařem, který přišel v těchto dnech o svá včelstva v oblasti Pardubice-Trnová.
Louky plné květů se stávají raritou
Důvodů, proč včely mizí nejen z české přírody, je víc. Z přírody se vytrácí jejich pastva.
Všimněte si, že je stále méně těch krásných rozkvetlých luk, které známe z dětství," říká Evžen Báchor. Upozorňuje také na fakt, že tráva na sídlištích se na jaře seká ještě dříve než vykvete. A místo zelených ploch se staví stále nová betonová parkoviště.
Včely hubí i zahrádkáři používáním postřiků
Někteří zahrádkáři používají podle Evžena Báchora chemické postřiky ve stále větší míře. Včely pak opylovávají jejich rostliny i s jedem.
„Přeji všem úsměv ve tváři, i když mně se to moc nedaří. Ale snažíme se znovu obnovit naše chovy včel, aby mohly opylovat zahrádku každému, kdo se chová k přírodě zodpovědně,“ uzavírá včelař.
Související
-
Cementový med, to je včelařova tragédie
Medu je letos i na Pardubicku minimálně o třetinu méně. Pardubický včelař Evžen Báchor proto bude muset zdražit podobně jako ostatní včelaři v republice.
-
Co dělat, když se na zahradě usadí včelí roj? Nejlépe nic
Včelí roj vám neublíží, včely většinou nejsou agresivní, protože mají úplně jiné starosti. Hledají si nový domov. A proč se vlastně včely rojí?
-
Sekačkový klid. Města dávají místo nízkých trávníků šanci loukám
Zahradníci v některých městech v Pardubickém kraji nechávají sekačky uklizené. Místo krátce střižených trávníků dávají prostor rozkvetlým loukám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.