Ani Paříž, ani Praha. Jedna z nejkrásnějších pasáží vznikla v Pardubicích

17. březen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výmalba jedné z lunet se nedochovala, nahradila ji historická fotografie

Machoňovou pasáží lidé procházejí téměř sto let. A přestože se v ní vystřídaly možná také už stovky obchodníků, stále připomíná eleganci první republiky.

Machoňova pasáž je dům, který vznikl v letech 1923 - 1925 podle návrhu známého architekta Ladislava Machoně. Stojí na nejznámější pardubické ulici, třídě Míru, kterou pasáž propojuje se čtvrtí Karlovina. V letech 2011 - 2013 dům prošel velkou rekonstrukcí, která slavné pasáži vrátila její historickou tvář.

Více obchodníků, více peněz

Místem, kde dnes stojí Machoňova pasáž, doslova procházely dějiny. V šestnáctém století tu měla svojí modlitebnu Jednota bratrská, o sto let později na stejném místě zase fungovala kovárna. V roce 1639 byl v domě úmyslně založený požár, jako obrana před postupujícími švédskými vojsky. Pozemek s obnoveným domem častokrát měnil majitele. V roce 1917 ho zakoupili stavitelé Antonín Kratochvíl a František Veselý.

Machoňova pasáž v druhé polovině 20. let 20. století

Svůj záměr výstavby městského domu, který by měl dva obchody směrem do ulice, ale majitelé záhy změnili. Více prostoru pro obchody a živnostníky totiž také znamenalo více peněz. A tak architekta Ladislava Machoně pověřili, aby jim vytvořil návrh domu s velkou pasáží, po vzoru velkých měst, jako byla například Paříž nebo Praha. Ladislav Machoň tak v pasáži vyprojektoval 28 obchodů, suterénní restauraci a v domě na třicítku bytů.  

Přežili obchody i obchodníci

Moderní pasáž nabídla lidem z Pardubic celou řadu nových obchodů. „Na místní poměry to byly elegantní obchody. Lahůdky nebo stylové kadeřnictví,“ vysvětluje historik architektury Univerzity Pardubice Pavel Panoch. „Těsně po otevření pasáže a obchodů, kdy byly pronájmy na pardubické poměry docela vysoké, se v dobovém tisku dokonce objevily glosy, že se živnostníci asi brzy pověsí na kamenných sochách, které zdobí průčelí domu. Ale za pár měsíců se obchody ujaly a obchodníci se uživili,“ dodává Pavel Panoch.

Stav Machoňovy pasáže před rekonstrukcí

Pasáž je dlouhá něco málo přes sto metrů a je zaklenuta valenou prosklenou klenbou, tak, aby navozovala atmosféru kryté obchodní zóny. Čela klenby zdobily nástěnné malby českého malíře a grafika Alexandra Vladimíra Hrsky. Malba na jedné z lunet pasáže je dnes obnovená. Protější lunetu, kde malíř původně využil aviatické téma, dnes zaplňuje historická černobílá fotografie pasáže.   

V roce 1958 byla Machoňova pasáž prohlášena za kulturní památku. Původní tříramenná svítidla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let ovšem nahradily zářivky. Shodou okolností se v roce 1989 ve sklepě domu našlo okolo dvacítky kusů původních svítidel. Záhy se ale historické osvětlení opět ztratilo. Mozaiková dlažba není ta původní, kterou lidé v průběhu století prochodili. Současná dlažba je ale přesnou replikou originálu a tvoří ji přibližně 800 000 dílků kamenné dlažby.

Machoňův vlastní styl

K dominantám výzdoby čelní fasády pětipodlažního domu patří čtveřice plastik od sochaře Karla Dvořáka. Postavy rybáře, textiláka, truhláře a barviče stojí na robustních konzolách mezi pěticí balkonů. „Tyto náměty, zpodobnění různých průmyslových odvětví a řemesel byly v první polovině 20. let 20 století hodně oblíbené,“ dodává historik architektury Pavel Panoch.

Postava rybáře na průčelí domu od sochaře Karla Dvořáka

„K výjimečnosti domu připívá také to, že každé vyšší podlaží je lemováno zvláštní keramickou obrubou. Jejím autorem je sochař Karel Pokorný. Nejvýraznějším prvkem horní části domu je výrazně předsunutá římsa, která je typická pro Machoňovy další realizace z 20. let minulého století, kdy vymýšlel vlastní variantu moderního klasicismu v architektuře,“ vysvětluje historik architektury.  

V rozmezí dvacátých a třicátých let 20. století architekt Ladislav Machoň navrhl pro Pardubice pětici veřejných budov. Machoňova pasáž nebyla jako jediná sídlem státní instituce, ať už oblastního nebo nadregionálního formátu.

„Pasáž po rekonstrukci, která byla dokončená v roce 2013, patří k budovám, kterými se Pardubice skutečně můžou pyšnit. A také dokládat, například ještě společně s budovami architekta Karla Řepy, že Pardubice v rozmezí dvacátých a třicátých let patřily k progresivním městům, které si uvědomovaly význam moderní architektury pro reprezentaci a malebnost tváře města,“ uzavírá Pavel Panoch.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.