Pardubičtí vodní skauti slaví osmdesátiny
Přístav Sedmička už toho zažil hodně. Historie vodních skautů se v Pardubicích začala psát v roce 1937. Tehdy přitom museli bojovat i o vlastní lodě.
„Řešilo se, že by bylo dobré, kdyby Pardubice měly skutečný vodácký oddíl. Nakonec jsme mohli začínat na dvou pramicích, které postavil známý truhlář,“ říká pamětník Jaroslav Vondra.
Smysl vodních skautů v dnešní době vysvětluje Jan Vávra: „Trávíme svůj volný čas na vodě a jsme velmi blízko přírodě. Jako dospělí dobrovolně vychováváme děti k samostatnosti i týmové práci.“
Chodíte okolo a nevíte, co tam je
Klubovnu vodních skautů budete minimálně od vidění znát. Najdete ji poblíž Bělobranského náměstí, u mostu za Chrudimkou. „Rádi ji otevíráme. Je to tam celkem hezky zařízené. Kolem té budovy chodí denně spousta lidí a mnozí nevědí, jak to uvnitř vypadá,“ myslí si Vávra.
Historii klubovny dobře zná Jaroslav Vondra: „Tenkrát se nám podařilo přesvědčit elektrárny, že nám budovu přenechají, ale museli jsme všechny stroje zlikvidovat. Budovu jsme nakonec získali od kraje za neuvěřitelnou jednu korunu. Jsme tam prakticky 50 let.“
Taky do klubovny se podle Vávry můžete podívat v sobotu, kdy budou vodní skauti slavit osmdesátiny. „Slavnostní program začíná v 9 hodin vyvěšením vlajek. Pak následuje akce pro veřejnost. Připravujeme různé disciplíny. Těšíme se, že nás navštíví i bývalí členové. Rádi bychom předvedli, čím se zabýváme. Chystáme taky výstavu, abychom demonstrovali naši činnost za těch 80 let provozu.“
Proč Sedmička?
„Každý oddíl v době svého vzniku získává číslo. My jsme jako vodní skauti dostali číslo sedm. V některých dobách navíc nebylo dobré říkat pravé jméno,“ připomíná Vondra.
On sám patří mezi takzvané oldskauty. „Jsme starci, ale snažíme se mezi nás dostat i ty mladší, protože stará generace odchází. Celých 80 let se někteří pravidelně scházejí. Přijíždějí dokonce i ze zahraničí. Vzpomínáme, zpíváme staré písničky. Někteří z nás se stali spisovateli.“
Právě díky literatuře si někteří lidé myslí, že vodní skauti dělali tábory na ostrově uprostřed Seče. „To je taková básnická licence. Na ostrově se tábory nekonaly, byly poblíž přehrady. Ostrov přátelství je spíš symbolem,“ vysvětluje Jan Vávra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
