Po stopách legend a pověstí v Ústí nad Orlicí

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a celé jeho okolí s barokní farou i bývalým hřbitovem, je půvabné místo. Jde ale také o prostor spojený s nejznámější legendou Ústí nad Orlicí. V interiéru kostela na jednom z jeho oltářů je totiž obraz tzv. ústecké Madonny.

Jde o obraz Panny Marie s Ježíškem zřejmě z 15. století, který měl město zachránit před zničením nepřátelskými vojsky. Tento obraz je tak oblíbený, že si lidé pořizovali po staletí do svých obydlí jeho repliky. Dodnes je vnímán jako symbol ochrany a bezpečného domova.

Z Vlčího dolu k Loučení

Naopak jako nebezpečné místo může působit Vlčí důl, zalesněné údolí nedaleko vrcholu Andrlova Chlumu. Jde ale jen název, protože šelmy se tam neobjevily už více než 200 let. Před tím se jim ale podle pověsti prý ubránil muzikant, který se tudy vracel ze zábavy, hraním na housle.

Pohlednice z místa zvaného U Loučení z roku 1910|foto:Městské muzeum v Ústí nad Orlicí

Že ale nešlo o tvory z masa a kostí, o tom svědčí skutečnost, že se po nich podle pověsti země slehla hned po svítání. Na památku zůstal údolí název a tzv. Vlčí studánka, jedna z několika, které se v krajině bohaté na vodní zdroje nachází dodnes.

Jen o něco výše nad Vlčím údolím je pak zastavení, kterému se říká U Loučení. Je označeno obrázkem s výjevem loučícího se Ježíše Krista s Pannou Marií. To ale není důvod vzniku názvu. Ten se váže k historické skutečnosti, kdy touto cestou odcházeli tkalci a odjížděli faktoři prodávat plátno a sukno.

Jedna z legend praví, že je až tam chodila doprovázet rodina. Důvod tohoto zastavení je ale prozaičtější. Jde totiž o vrchol strmého kopce, do kterého musel vozům pomáhat ještě jeden kůň. Toho tam už mohli vypřáhnout a vrátit se s ním zpět do města.

Vodníci, duchové a legendární hospoda

V Ústí nad Orlicí a okolí se podle pověstí také hojně objevovaly nadpřirozené bytosti. Dokud nebyly zkroceny řeky Třebovka a Tichá Orlice regulací, často ukazovaly místním svou sílu, a tak není divu, že vinu za tragédie lidová tvořivost přisoudila zlomyslným vodníkům. Kousek od soutoku obou řek je pak také místo spojené s další legendou, tentokrát legendární hospodou U tří kaprů, kam prý chodili po staletí místní, protože v Ústí bývalo špatné pivo.

Památka na legendární hospodu U Tří kaprů, kam chodili po staletí ústečtí občané, protože ve městě prý bylo špatné pivo|foto:Šárka Rusnáková,Český rozhlas

Dalšími pověstmi o nadpřirozených bytostech jsou ty o zlých správcích, kteří nemají pokoje ani po smrti. V Ústí se měli zjevovat hned dva a putovat tam z Lanškrouna jako sídla panství, které za života spravovali. Ten, jemuž říkali Dešvenda měl prý uťatou hlavu, kterou se neváhal před sebou při strašení kutálet. A ten druhý, správce Rieder, zase prý škodil tak, že poskakoval po stromech a vykřikoval na občany jdoucí do kostela všechny jejich hříchy, které za uplynulý týden spáchali.