Po stopách pověstí a legend ve Svitavách

Dnešní městský hřbitov ve Svitavách stojí tam, kde bylo zřejmě nejstarší osídlení ve městě. Není divu, že právě k němu a tamnímu kostelu sv. Jiljí se váže pověstí hned několik. Jedna se týká nejstaršího dochovaného náhrobku. Na jeho reliéfu je možné i dnes snadno přečíst letopočet 1585 a jméno Greorius Palma. To byl prý mladík, který se podle legendy zamiloval do krásné Sabiny, a ta mu slíbila, že na něj rok počká, než se vrátí z bitvy. Zpozdil se o jediný den, a když ji uviděl na svatbě s jiným, puklo mu prý žalem srdce.

8 fotografií

Langerova hrobka a nemrtvá nevěsta

Další známá legenda souvisí s vilou továrníka Langera postavenou na svitavském předměstí na konci 19. století. Továrníka a jeho celou rodinu pronásledovalo prokletí. Začalo se prý naplňovat ve chvíli, kdy Langerova dcera zemřela ve svatební den. Pohřbili ji tedy do honosné hrobky ve svatebních šatech a s drahými šperky, které chtěl uloupit místní hrobník se svými kumpány. Když ale hrob otevřeli, nevěsta byla živá a odkráčela domů. Tam se jí její otec tak lekl, že nakonec skončil v hrobce sám. Jeho dcera jako nevěsta v bílém je na ní vyobrazena alespoň jako socha.

Socha v bílém prý připomíná legendu o nevěstě, které vstala z hrobu|foto:Šárka Rusnáková,Český rozhlas

Řada dalších pověstí je pak spojena přímo s kostelem sv. Jiljí. Některé jsou velmi strašidelné, třeba o mši mrtvých, jíž byli náhodným svědkem někdy v 18. století tehdejší kněz a kostelník. Jiné příběhy mají ale reálný základ. Třeba ta o knězi, který přednesl v jednu chvíli v jakémsi transu při mši, že byla právě Vídeň osvobozena před Turky. Jsou o tom zápisy v církevních knihách, kde se případ vyšetřuje do chvíle, než do Svitav dorazila zpráva, že v ten den skutečně byli Turci před Vídní na hlavu poraženi.

Městský znak a záletný císař

Řada pověstí také mluví o vzniku města. Třeba, že za ním stál „svit“ víry, když na místě budoucích Svitav konali bohoslužbu Cyril s Metodějem. Další pověst pak mluví o založení města kněžnou Svatavou.

Dům U Mouřenína býval zájezdním hostincem, kde prý přenocoval Josef II|foto:Šárka Rusnáková,Český rozhlas

Další legenda se týká městského znaku, jemuž vévodí býčí hlava na hradbách. To má být připomínka jedné z lstí, díky které se podařilo odlákat husitské vojáky, kteří město obléhali a snažili se ho vyhladovět. Svitavští občané prý měli už jen poslední dobytče, to zabili a jeho hlavu na kůlu ukazovali na různých místech hradeb, aby to vypadalo, že mají všeho dostatek.

Jedna z asi nejmilejších pověstí Svitav se týká tzv. domu U mouřenína, jednoho z nejstarších domů na svitavském náměstí, který stojí hned vedle staré radnice. Býval to kdysi zájezdní hostinec a tam prý na jedné ze svých tajných inspekčních cest zavítal císař Josef II. Zalíbila se mu prý tam hostinská. A když spolu pak tajně stoupali po schodech do komůrky, schody velmi vrzaly, byli odhaleni a k původnímu plánu nedošlo. Císař prý hostinské druhý den ráno dal 12 zlatých na opravu schodiště. Co kdyby se do Svitav ještě někdy vrátil…