Po stopách Magdaleny Dobromily Rettigové na východě Čech
V Přelouči se jí narodí Jindřiška, budoucí operní pěvkyně. Při pobytu v Ústí nad Orlicí vychází její první kniha. V Rychnově dopíše svou slavnou Domácí kuchařku a v Litomyšli umírá jako jedna z nejuznávanějších Češek té doby. Magdaleně Dobromile Rettigové byly Východní Čechy osudné.
Magdalena Dobromila Rettigová, spisovatelka, vlastenka, jedna z nejvýznamnějších českých žen první poloviny 19. století a autorka slavné Domácí kuchařky vzhlíží ze známých portrétů jako bodrá hospodyně. Kdo by do ní řekl, že její život byl plný zápasů, počínajících už v těžkém dětství, a pokračujících životem protkaným nemocemi a hlubokým smutkem nad umírajícími dětmi. Jeho podstatnou část prožila na Východě Čech.
Východní Čechy jí byly osudné
V Přelouči, kde žila s manželem pět let od svých 27 let, se jim narodily dvě zdravé děti a pomáhala zakládat sad pod farou. Dalších pět let v Ústí nad Orlicí si našla řadu přátel v tamní vlastenecké společnosti, psala do českých časopisů a vydala první knihu. V Rychnově nad Kněžnou žili v budově staré radnice, dnes tam mají její světničku. A v Litomyšli můžeme putovat po jejích stopách v podstatě po celém centru a zakončit pouť, stejně jako ona, na místním hřbitově.
V pořadu Na nedělní vlně z Pardubic sledovala životní cestu Magdaleny Dobromily Rettigové po Východních Čechách Šárka Rusnáková. Pusťte si jednotlivé díly.
Související
-
T.G.M. a Zdenka Šemberová - vztah budoucího prezidenta a intelektuálky z Vysokého Mýta
První československý prezident, „tatíček” Masaryk. Kdo by pomyslel, že i on býval mladíkem, který měl romantické sny a touhy?
-
Africké léto s Růženou a Emilem Holubovými
Věděli jste, že čtrnáctiletá Rosa Hofová potkala cestovatele Emila Holuba po jeho první africké výpravě?
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
