Pocit, že lidi odzbrojíme a bude méně násilí je zcestný, říká odborník na zbraně

Podle odborníka na zbraně Jakuba Engelmajera ale není nárůst nijak zásadní. „Počet držitelů zbrojního průkazu je v posledních deseti letech v zásadě podobný, pohybuje se kolem 300 tisíc držitelů.“

Za mírně zvýšeným zájmem může být podle Jakuba Engelmajera i konflikt na Ukrajině. „Zájem o zbrojní průkazy je trochu cyklický. Vždy, když přijde nějaký konflikt, jako na Ukrajině, nebo zákazová směrnice z Evropské unie, nebo jiný impuls, tak společnost to vycítí a zamyslí se nad tím, jestli není čas dát žádost o vydání zbrojního průkazu.“

Novela zákona

„Ta byla reakcí na evropskou směrnici, která vytvářela nové požadavky pro to, co členské státy musí vyžadovat k držení zbraní. Česká republika do velké míry mnoho požadavků dávno splňovala. Náš systém je celkem propracovaný, ale samozřejmě byly tam věci, které se musely zapracovat. Nejsou to zásadní změny pro člověka, který je mimo systém. Je tam třeba nová kategorizace zbraní,“ zmiňuje Jakub Engelmajer.

Pro nové žadatele o zbrojní průkaz změna zákona v podstatě zásadní změny nepřináší. „Proběhly tam nějaké změny v nařízeních vlády, jakým způsobem má probíhat zkouška, ale to bylo mířeno spíš na zkušební komisaře.“

Některé věci novela naopak uvolňuje. „Například došlo k zjemnění přístupu ke vzduchovkám, zmizel maximální limit výkonu. Bylo to nahrazeno nutností registrace vzduchovek ráže větší než 6,35mm. Takže stát bude vědět, kdo zbraně drží. Došlo také k povolení tlumičů hluku výstřelu. Střelcům to pomůže, sníží to možnost poškození sluchu, myslivcům to pomůže, když mají lovecké psy a sníží to hluk i pro veřejnost, která bydlí blízko střelnic,“ vyjmenovává Jakub Engelmajer.

Odzbrojení Evropy

Společnost vnímá, že evropští politikové mají tendence lidi a státy odzbrojovat. „Nemůžu mluvit za Evropskou unii a politiky, ale z mého pohledu má velký vliv pocit, že čím víc lidi odzbrojíme, tím bude méně zbraní a tím bude méně násilí. Podle mě to nedává smysl,“ říká Jakub Engelmajer a dodává: „Jeden faktor je, že jsou zneužívány nelegální zbraně lidmi, které je nemohou vlastnit. Oni už stejně překračují nějaký zákon. Chtějí někoho zavraždit, už to je zakázané. Jsou většinou trestaní, takže nemohou vlastnit zbraně, takže opět používají nelegálně zbraň. A pokud tam dáme další zákaz, že nějakou konkrétní zbraň zakážeme, tak jsou to už tři zákazy. Dle mého nedává smysl odzbrojit oběť. Pokud snížím možnost obrany, jenom zhorším následek.“

ČR versus svět

„V Čechách je ta myšlenka legislativy a regulace zbraní zaměřena na to, že kontrolujeme lidi. Musí projít nějakými požadavky. A pokud projdou, tak mohou držet palné a střelné zbraně celkem liberálně. Na západě je legislativa zaměřená na konkrétní zbraně. Například řeknou, že tato konkrétní zbraň, tu občané nesmí vlastnit. Ale co budete dělat s jinou zbraní, už nekontrolují,“ vysvětluje Engelmajer.

Můj dům, můj hrad

Jde o princip, kdy má obránce ve svém vlastním obydlí, nebo domě posílenou možnost využít zbraň, nebo jinou sebeobranu proti útočníkovi. „Chápu to a svým způsobem to podporuji. Jde ale o to, jakým způsobem legislativně by text zněl a jaké by měl dopady na celý systém českého zbrojního zákona a trestního zákoníku. Je pravda, že využití zbraně v sebeobraně je v České republice potom následně zdlouhavé, i v případech, které jsou jasné a jednoduché. Ten stres pro člověka, jestli půjde do vězení, nebo jakým způsobem to bude probíhat je velký. Chápu požadavek nějakým způsobem posílit obránce u něj doma, na druhou stranu je potřeba udělat to tak, aby to nebylo zneužitelné,“ uzavírá Jakub Engelmajer.