Pohlednice zachycují 150 let proměny Pardubic
Na pultech knihkupectví se objevila nová kniha Jana Pleskota a Jana Řeháčka, která nabízí stovky historických záběrů na Pardubice. Ty dokumentují vývoj jednotlivých míst ve městě od 70. let 19. století. Nechybí ani obrázky, které zachycují okrajové části města.
Kniha Pardubic na starých pohlednicích je díky korona krizi mnohem obsáhlejší, než její autoři původně zamýšleli. „Na jaře přišla karanténa, kdy jsme seděli doma, takže nám nabobtnávaly texty i fotografie, které tam jsou. Takže kdyby vyšla podle plánu, byla by o něco tenčí, než je.“
Snímky, které překvapí
Více než osm set pohlednic pochází ze sbírky Jana Pleskota. „Na nejstarší pohlednici z roku 1872 je Pernštýnské náměstí ještě se starou radnicí. A dokonce vedle té radnice, ve vedlejším baráku byl ještě průchod na dnešní Wernerovo nábřeží, kterým se dalo projít,“ popisuje Jan Řeháček pohlednici zachycující zapomenuté skutečnosti, o kterých se sice vědělo, ale jsou jen minimálně zdokumentované na snímcích.
Místa neznámá
Našly se ale také pohlednice, kdy ani zkušený znalec Pardubic nepoznal, co zachycují. „Jedna z nich je i v knížce. Je z Bílého předměstí. Pohlednice nějaké stavby, mohl to být takový lepší hostinec a bylo na tom napsáno Bělobranská rychta. Ale od nikoho jsem se nedozvěděl, kde ta rychta stávala,“ vysvětluje Jan Řeháček.
Tam, kde stála Veselka…
Kniha nabízí pohled na známá místa Pardubic, která se během let změnila k nepoznání. „Změnilo se celé prostranství před Veselkou. Tam, kde je dnes Palác Pardubice a Prior, stávala jezdecká kasárna. Tam, kde je Dům služeb, byla synagoga, Veselka nestojí. Z těch původních staveb tam není už nic. Změnilo se i místo zvané Na Valše. Dnes tam je Sukova třída, jsou tam stadiony a široká čtyřproudá silnice. Tam dřív tekla voda, byl tam mlýn a další stavby poháněné vodou. A úplně zmizela stará Karlovina,“ říká Jan Řeháček.
Karanténa
Řada pohlednic přibližuje podobu vojenské nemocnice, které se dnes neřekne jinak, než karanténa. „Ta zmizela až po druhé světové válce. Za první republiky sloužila jako chudinská čtvrť. Dnes tam je sídliště Dukla. A změnou prošly i další okrajové části města. Napadají mě Hostovice, kde stával do 60. let 20. století kostel, který tam už dnes nestojí,“ připomíná Jan Řeháček.
Kniha, která je skvělým dárkem pro každého pardubického patriota, je k dostání v knihkupectvích v našem městě, třeba na Pernštýnském náměstí.
Související
-
Prokletou hrobku prý 500 let nikdo neotevřel. Vědci v Pardubicích vyvrací legendu
Vědci odhalili tajemství hrobky Vojtěcha z Pernštejna. Ta se nachází v pardubickém kostele svatého Bartoloměje a podle legendy ji nikdo kvůli prokletí 500 let neotevřel.
-
Archeologové nahlížejí do minulosti Zámečku, zatím našli nábojnice či kostru koně
Rekonstrukce památníku Zámeček umožnila poprvé do historie místa, které neblaze proslulo popravami obyvatel Ležáků a dalších českých občanů, nahlédnout také archeologům.
-
Nejstarší zeď v Pardubicích. Na zámku objevili zbytky věže ze 14. století
Je to objev, který mění pohled na nejstarší dějiny zámku v Pardubicích. Archeologové narazili na mohutnou zeď z opuky, která tu tvořila obytně obrannou hranolovou věž.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
