Pokora, dřina a motivace. Bez toho se v krasobruslení neobejdete
K čemu je dobrý náprdelník a padací kalhoty? A jak se přihlásit do krasobruslařského klubu?
Krasobruslařský klub Pardubice přivezl z mistrovství republiky v Kopřivnici celou sadu medailí. Malým pardubickým krasobruslařům se daří a jsou už mnoho let na nejvyšší úrovni. Jednou z trenérek je Jana Skřivánková, která trénuje krasobruslení v pardubické aréně skoro padesát let.
„Pokud chcete být v nejvyšší lize, což je Český pohár, tak to vyžaduje od dětí dřinu a pokoru. Nic menšího nás ale neláká. Přece jen se mi ale zdá, že dnes je výchova trochu jiná, my jsme byli disciplinovanější,“ myslí si trenérka.
Přetahovaná s hokejisty
A co se za padesát let působení Jany Skřivánkové v Krasobruslařském klubu nezměnilo? „Hádáme se o hodiny na ledu s hokejisty, to se nezměnilo,“ směje se trenérka. Naopak disciplína je podle ní ze strany dětí i rodičů menší. Ale aby se děti dopracovaly k výsledkům, musí mít motivaci a něco vydržet. A k tomu je musí vést rodiče.
Pokud chcete dobrý výsledek, je krasobruslení dřina a dřinou to zůstane. Potvrzuje to i vnučka Klára Kindlová, která už se ve svých jedenácti letech s babičkou na ledě nehádá. Jejím velkým vzorem je ruská krasobruslařka Kamila Valijevová.
„Kamila se mi strašně líbí, jaký má cit pro hudbu, projev, jak bruslí a skáče. Na ledě jí to strašně sluší,“ říká malá krasobruslařka, která se v budoucnu nebojí ani účasti na olympiádě.
A babička přitakává: „Velmi důležité je mít cit pro hudbu. My s dětmi děláme na začátku testy, abychom zjistili, jaký mají talent. Ale pozor! Někdy dítě na začátku nevypadá, že by bylo vyloženě krasobruslařský typ. Ale pracovitostí a právě tou pokorou se dokáže vypracovat a být nejlepší,“ uzavírá Jana Skřivánková.
K čemu je dobrý náprdelník a padací kalhoty? A jak se přihlásit do krasobruslařského klubu? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
