Pomáhali celý život. Znáte slavné lékaře našeho kraje?
Už Hippokratés řekl, že medicína je nepochybně nejšlechetnější ze všech umění. A šlechetné srdce měli rozhodně ti, kteří medicíně a pomoci lidem zasvětili celý svůj život.
Na odkaz lékařů dr. Eduarda Alberta nebo Rudolfa Lukese jsou v Žamberku dodnes pyšní. Tamní odborná léčebna, Albertinum, funguje bez přestání už 113 let. A ještě starší je příběh Hamzovy léčebny v Luži - Košumberku. Profesor František Hamza ji založil v roce 1901.
Velký lékař a skromný člověk
Doktor František Hamza měl už od dob studií jasný životní cíl. Chtěl vybudovat sanatorium, které by pomáhalo dětem s tuberkulózou. Luži na Chrudimsku si nevybral náhodou. Měla výjimečné klima a doktor Hamza, už jako nastupující obvodní lékař, tu začal realizovat svůj plán. Ve vile pod poutním kostelem na Chlumku založil v roce 1901 sanatorium a jeho ředitelem zůstal do roku 1919.
„Odkaz pana profesora Hamzy je skutečně mnohočetný. Tím nejdůležitějším pro medicínu bylo nastartování aktivní léčby dětské tuberkulózy, později i u dospělých,“ vysvětluje ředitel Hamzovy odborné léčebny v Luži Václav Volejník. „ František Hamza totiž zlomil tehdy uznávaný úzus, že dítě s tuberkulózou k úspěšné léčbě potřebuje moře nebo vysokohorské prostředí. V Luži přijal první pacienty, začal mít výsledky a uspěl na celé čáře. I když ho to stálo hodně práce a také přesvědčování.“
V Luži „na pláži“
František Hamza postupně začal budovat další pavilony na pláni pod zříceninou hradu Košumberk. Každá z budov měla terasu. „Slunce hrálo jednu z hlavních rolí v léčebných metodách. Děti se slunily a také chodily v tmavých šatech, aby se do nich opíralo slunce. Hrály si na velkém pískovišti, kde na ně příznivě působila vysoká teplota ohřátého písku,“ dodává Václav Volejník.
„Velmi důležitou roli v léčbě ale hrála dietetika. Profesor Hamza dobře věděl, že děti s tuberkulózou, které často vyrůstaly v chudém prostředí dělnických kolonií, musí mít pestrou stravu. A také pohyb na čerstvém vzduchu. Proto je zapojoval do zahradnických prací v areálu, děti měly také možnost pracovat v knihvazačské dílně nebo truhlárně. Profesor Hamza chtěl dát dětem, mimo jiné, i výbavu do života.“
„V léčebně vznikla také první ústavní, tedy zdravotnická škola v Evropě. Výuka probíhala, pokud to šlo, hlavně venku, v březových, smrkových a modřínových hájcích. Profesor Hamza dbal také na to, aby děti sportovaly. Byl to geniální člověk,“ dodává ředitel Hamzovy odborné léčebny Václav Volejník. Ta si letos připomíná 150 výročí narození profesora Hamzy. Při této příležitosti se v areálu koná několik odborných konferencí a v oběhu je již také poštovní známka s portrétem profesora Hamzy.
Albertinum
Také v Žamberku vzniklo jedno z prvních sanatorií pro léčbu tuberkulózy v tehdejším Rakousku - Uhersku. Název Albertinum dostalo na počest známého žambereckého rodáka, doktora Eduarda Alberta. „ Jako vynikající chirurg působil hlavně ve Vídni, léčil dokonce i císaře, do Žamberku se ale vracel, stal se donátorem místních spolků a veřejného života,“ vysvětluje Vladimíra Šulcová z žambereckého městského muzea.
„Základem sanatoria se stala letní vila doktora Alberta, kterou po jeho smrti zakoupil Spolek ke zřizování a vydržování léčeben pro nemoci plicní. Sanatorium pro nemocné skrofulosou a tuberkulózou se postupně rozrůstalo. Velké úspěchy mělo v době, kdy ho vedl dr. Rudolf Lukes, tedy od r. 1913 do roku 1934,“ dodává Vladimíra Šulcová.
„Z výročních zpráv víme, jak se musel dr. Lukes, v nelehké době války, potýkat s nedostatkem potravin i zvyšujícími se počty pacientů,“ vysvětluje ředitel žambereckého muzea Petr Hažmuka. „Přes všechny problémy se ale léčebna dál rozrůstala, dr. Lukes zavedl léčebné metody, které souvisely s pohybem a prací na čerstvém vzduchu. Sanatorium prosperovalo také za jeho nástupců, v Žamberku se prováděly i složité plicní operace. Ostatně, právě plicní oddělení působí v areálu Albertina dosud, kromě toho také oddělení psychiatrie nebo dlouhodobé lůžkové péče.“
V Žamberku mají unikátní lékárnu
O historii žambereckého Albertina a slavných lékařích se můžete více dozvědět v Městském muzeu v Žamberku. V jeho podkrovních prostorách najdete téměř kompletní historickou lékárnu. V bohatě zdobených regálech a skříňkách jsou vystavené dózy na uskladnění bylinek, prohlédnout si můžete i sady na výrobu léků. Lékárna pochází z 90. let 19 století, v novogotickém stylu si ji nechala zhotovit lékárnická rodina Erxlébenových z Lanškrouna.
Nejstarší zachovalou lékárnu v našem kraji a jednu z nejstarších v celém Česku si můžete prohlédnout na zámku v Cholticích. Pochází z roku 1673, z dobového vybavení barokní lékárny se zachovaly regály, stoly i původní stojatky na léky. Lékárnu nechala na zámku otevřít manželka majitele zámku, hraběnka Františka Barbora ze Salmu, dokonce už v době, kdy zámek nebyl ještě stavebně dokončený. Lékárna, která byla umístěna v jižním křídle zámku a přístupná z podloubí arkády, sloužila především chudým lidem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
