Poslední český vítěz Zlaté přilby: Chci trofej i pro druhého synka

„Je to už hodně let. Skoro jsem na to zapomněl. Včera jsem s mladým koukal na finále 2017, až mi šla husina po zádech. Už se nemůžu dočkat, až to zase vypukne,“ těší se.

Odměna po karambolech?

Dnes mu je 32 let a doufá v další velké vítězství. „Kariéru ještě nekončím, šance tam jsou. Od té doby jsem byl ještě dvakrát na bedně, snažil jsem se vyhrát každý rok. Hlavní cíl je pro mě finále. Pak už je to opravdu jenom o štěstí.“

Čtěte také

Nejslavnější přilba vzniká v Pardubicích

Loňskou sezónu Milík zakončil dřív. „Měl jsem velký pád v Polsku. Od srpna jsem už nejezdil. Letos se mi začalo dařit, ale pak jsem zase spadnul. Otřes mozku a dlouho jsem se z toho dostával. Hned ve Švédsku měsíc a půl na to jsem si udělal druhý otřes mozku a natrhnul vaz v rameni. Sezóna nebyla úplně podle mých představ, ale připravil jsem se aspoň na její závěr. Jsem zdravý a doufám, že se mi pády už vyhnou a bude se dařit.“

Na dráze Zlaté přilby trénoval, dokud to šlo. „Sice jsem na ní vyrostl, ale mění se motory i nastavení. Musím to mít aktuálně naladěné na danou chvíli. Koukal jsem na soupisku a myslím si, že se letos oproti minulému roku povedlo sehnat hodně světových jmen. Určitě to bude složité. Ale chci to vyhrát a určitě by nebylo dobré, kdybych se někoho bál.“

Byl k ní přeopatrný

Milík si celý život přál mít trofej doma. „Byl jsem na ni asi až moc opatrný. Schovával jsem ji v bedně tak dlouho, až trochu zašla. Pan Lejhanec mi ji ale zase vyleštil. Už se znovu blýská.“

Zlatou přilbu by chtěl získat minimálně ještě jednu. „Protože mám dva synky. Druhou bych opečovával úplně stejně. Každý rok je úplně jiný s úplně jinými zážitky. Plný stadión a slyšíte, jak burácejí tribuny. V roce 2017 jsem byl poprvé ve finále a vybavuju si ten pocit, když jsem najížděl na dráhu.“

Jak bude vypadat celý plochodrážní víkend? Hraje nějakou roli letošní brzký termín Zlaté přilby? Co tropické počasí? A kdo Milíkovi zafandí? Poslechněte si celý rozhovor