Poslední ponocný v Jehnědí chodil s trumpetkou

Ponocní zmizeli z našich vesnic před druhou světovou válkou.  V Jehnědí zemřel poslední ponocný v březnu 1938. Sousedé mu na památku postavili pomník a na písmáka Malého Frantu vzpomínají dodnes.

František Pavlíček byl z chudé rodiny a tak se mu dostalo jen základního vzdělání. Přesto se u něho projevilo výrazné humanitní nadání, láska ke knihám a historii. Živil se příležitostnými pracemi a po nocích si přivydělával jako ponocný. Po každé službě si pak vedl zápisky z ponocování, kde se kdo pobil, s kým kdo odešel z tancovačky, ale také jaké bylo počasí, a především, zda někde nehořelo. Plat mu byl obcí vyměřen, ponocný Pavlíček si ho ale musel od sedláků vybrat sám.

V těchto místech našli umírajícího ponocného malého Frantu

Jako věřící evangelík zprostředkovával v Jehnědí prodej knih a kalendářů. Všechny tyto své drobné příjmy pečlivě zaznamenával a při své skromnosti mnoho chudých obdaroval. Několik let pracoval také jako vychovatel v sirotčinci na Potštejně. Ale většinu jeho výdajů spolkla korespondence s evangelickými farami po celé zemi, kdykoliv slyšel, že byl někde postaven kostel, nebo založeno společenství, prosil o zaslání fotografií a soupisu věřících. Mnoho písemností se dochovala, většina jich je uschována ve farním archivu ve Džbánově.

Jeskyně pod Hrádkem

Obec Hrádek stojí na opukové skále, ve které se během času vytvořily pukliny. Některé z nich tak velké, že jsou průchozí, nebo přesněji průlezné. Nejznámější je Partyzánská jeskyně v Babí hoře nad malebným údolím potoka Řetůvky. Je asi 9 metrů dlouhá a má dva vstupy. Je to ideální prolézačka pro děti unuděné výletem.

Další jeskyně je přímo v čerstvě opraveném ohybu silnice vedoucí z Hrádku na Kerhartice. Je 5 metrů hluboká a pravděpodobně je spojená i s třetí nejzajímavější jeskyní, které se říká Průvanová.

Průvanová jeskyně měří 38,5 metru. Z Jejího nitra vanou proudy vzduchu, podle kterých dostala svůj název. V šedesátých letech minulého století ji objevil a prozkoumal místní lékař A. Toman. Ještě z této doby jsou v jeskyni dřevěné žebříky, dnes už určitě ztrouchnivělé. Jeskyně je místy velmi úzká a není přístupná bez patřičného lezeckého vybavení. Vstup do ní je sice zabezpečen jen symbolicky, ale vzhledem k stupni nebezpečí se vstup do ní nedoporučuje. V jeskyni  má být podle průzkumů mírná krápníková výzdoba a na dně celoroční led.

Špatně zabezpečený vstup do průvanové jeskyně

Hernychova vila je secesní skvost

Po výletě v přírodě a návratu do Ústí nad Orlicí by byla škoda vynechat návštěvu městského muzea. To sídlí v Hernychově vile a je to ukázka čistého secesního stylu. Vila je opravená, s půvabnou letní i zimní zahrodou. Za zmínku určitě stojí monumentální lustr ve vstupní hale, je ve stylu art deco a fascinující pohled nabízí jak z přízemí, tak z galerie. Muzeum nabízí stále několik dočasných i stálých expozic. Například další secesní perlu, plně vybavenou jídelnu, se stylovým nábytkem i nádobím.

Spustit audio