Před 80 lety museli odjet židé z Pardubic do ghetta Terezín
Pátého a devátého prosince roku 1942 odjelo z pardubického vlakového nádraží více než dvanáct set Židů. Po válce, tedy za dva a půl roku, se vrátil jen nepatrný zlomek z této komunity. Holokaust přežilo z obvodu pardubického Oberlandrátu jen 92 lidí.
Samotnému odjezdu předcházel třídenní pobyt ve škole obchodní akademie, která stála naproti vlakovému nádraží. Tam museli internovaní židé odevzdat poslední majetek - šperky, hodinky i klíče od bytů. Nechat si mohli pouze snubní prstýnky.
V transportech Cf a Cg odjelo dohromady 1256 židů z Pardubic a okolí. Terezínské ghetto bylo už tou dobou přeplněné a právě proto byla většina lidí z tohoto transportu už na počátku roku 1943 deportována dále na východ do Osvětimi, kde šance na přežití byla ještě menší.
Válku přežilo z těchto dvou pardubických transportů jen 92 lidí. Často je ale nečekalo žádné vřelé přijetí, mnohdy z širokých rodin nikdo nepřežil. Židovské komunity z většiny měst a vesnic zmizely, židovské obce většinou nebyly obnoveny. Mnozí z přeživších židů odešli do emigrace, ať už budovat rodící se stát Izrael, nebo dál za moře, daleko od tíživé minulosti.
Související
-
Zmizelé židovské příběhy
Žili mezi námi, byli to naši sousedé, spolužáci, přátelé. Druhou světovou válku jich přežilo tak málo, že k obnově židovských obcí už v mnoha městech nemohlo dojít.
-
Padákoví andělé
Snesli se z nebe a přinesli naději. Sedmidílný seriál připomene příběhy československých parašutistů vyslaných londýnskou exilovou vládou během druhé světové války.
-
Příběh Larischovy vily
V Pardubičkách nedaleko Pardubic ji nechal v roce 1885 postavit hrabě Jiří Larisch-Mönnich a místní lidé jí už během stavby začali říkat Zámeček.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
