Přelouč – město na vodě, které má co nabídnout turistům
Přelouč je starobylé město, které leží na Labi. Vodní cesta z Přelouče do Pardubic byla využívaná od nepaměti. Potvrzuje to například nalezený člun z devátého století. Město navíc leželo hned na dvou historických obchodních stezkách. A co z historického bohatství zůstalo dodnes?
Architekt Vladimír Rozehnal vydává knihu Pernštejnská stezka v 21. století. V ní popisuje nejen krásy Přelouče, ale i dalších měst v Pardubickém kraji. Každé z nich má nějakou souvislost s Pernštejny a Opatovickým kanálem, který končí v Semíně, kousek za Přeloučí. Vybírali jsme turisticky nejzajímavější místa ve městě Přelouč.
Hydroelektrárna a labský jez se zdymadlem pochází z První republiky
Jez s hydroelektrárnou na Labi je památkově chráněným objektem, který navrhl architekt František Roith. Jez postavila v letech 1921 až 1927 pražská stavební firma Kapsa a Müller. Je to technická památka. V elektrárně jsou čtyři vertikální Francisovy turbiny, které vyrobila pardubická firma J. Prokop a synové. Alternátory dodala firma Křižík z Prahy.
Račanský rybník – přeloučská oáza klidu
Račanský rybník napájí potok Švarcava, který se v Přelouči vlévá do Labe. „Tento rybník sloužil dříve jako haltýř. Byly to vlastně takové schránky na ryby, které se tam mohly uchovávat na dlouhou dobu. Dnes je to klidné místo, kde najdeme rybáře, kde je oáza klidu,“ říká architekt Vladimír Rozehnal. Potok Švarcava pramení na posledním výběžku Železných hor, na svahu kopce Křemen u Mokošína, odkud je krásný pohled na Přelouč.
Masarykovo náměstí v Přelouči tvoří historický střed města
Masarykovo náměstí tvoří historický střed nejstaršího osídlení na vyvýšené terase nad Labem. Na západní straně náměstí je klasicistní budova z roku 1875, kde je dnes základní škola. Na tomto místě bývala radnice, kde žila česká spisovatelka, kuchařka a vlastenka Magdalena Dobromila Rettigová.
„Doporučuji zajít na Masarykovo náměstí, kde můžete obdivovat dominantu Přelouče, tedy Občanskou záložnu. Tu vybudoval kolem roku 1900 architekt Rudolf Kříženecký, ve slohu připomínajícím renesanci.
Kostel svatého Jakuba Většího patří k nejstarším v kraji
Kostel svatého Jakuba Většího je částečně skrytý, protože před ním je škola z roku 1875. „A právě za ní stojí kostel svatého Jakuba Většího, který vypadá jako barokní. Když si ho ale prohlédnete blíže, uvidíte, že stavba je původně románská. Uvnitř sakristie byly nedávno objeveny gotické fresky svatého Petra a Pavla z doby Karla IV. Určitě tedy stojí za to domluvit se na otevření kostela a prohlédnout si jeho vnitřní prostory,“ radí autor knihy Pernštejnská stezka v 21. století Vladimír Rozehnal.
Poutní kostel Navštívení Panny Marie na Svatém poli
Svaté pole vzniklo už v době baroka. V roce 1680 postihla Přelouč epidemie moru a nebylo kam pohřbívat mrtvé. „Začalo se tedy pohřbívat na poli za městem. Časem tam vznikla kaple, ke které se díky pověsti o jednom uzdraveném poutníkovi, začali sjíždět lidé z okolí, a vznikla tradice poutí. Poutníci chodili do Přelouče až z Chrudimi, ze Sezemic a dalších měst v okolí. A aby se měli kde ukrýt, vybudovalo se tam podloubí, které je dodnes raritou, a vypadá velmi pěkně,“ vysvětluje architekt Rozehnal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.