Příběh Larischovy vily

Vilu v Pardubičkách nechal postavit hrabě Jiří Larisch-Mönnich

Hrabě Larisch postavil na zelené louce za Pardubicemi rodinné sídlo, které mělo v časech parforsních honů hostit evropskou šlechtu. Proto byly součástí  projektu  i stáje pro 60 koní a jezdecká dráha v parku.

Původní stavební plány se nedochovaly, s největší pravděpodobností je ale autorem projektu architekt František Schmoranz starší. Dobový tisk se o něm zmiňuje s určitostí jako o staviteli Larischovy vily. Stavba probíhala velmi rychle, trvala pouhý rok.

Hraběnka Marie Larischová

Hrabě Larisch byl trochu suchar a společnost příliš nevyhledával. O to víc si ve víru zájmu libovala jeho žena hraběnka Marie Larischová. Hraběnka byla oblíbenou neteří císařovny Alžběty (Sisi) a v její společnosti trávila většinu roku. Nevynechala žádný ples, operu, či jinou možnost jak se nechat vidět. Její společenské styky se jí ale nakonec staly osudnými.

30. ledna 1889 se na loveckém zámečku v Mayerlingu zastřelil následník trůnu Rudolf se svojí sedmnáctiletou a pravděpodobně těhotnou milenkou Mary Vetserovou. Kolem jeho smrti se vyrojila spousta dohad a spekulací, jisté ale je, že císařovna označila Marii Larischovou za kuplířku, protože seznámila a poté i kryla Rudolfa s Mary, a zakázala jí přístup ke dvoru.

Fotografie z pohřbu prince Rudolfa v Mayerlingském muzeu

Hraběnka zavržení těžce nesla, stáhla se na Zámeček do Pardubiček, ale ani tam ji štěstí nepřálo. Nepříliš dobrý vztah mezi Larischovými skončil rozvodem . Hrabě přenechal své ženě Zámeček a ta ho prodala v roce 1897 rodině Henckelů von Donnersmarck. Ale o tom v příštím díle.

Spustit audio

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.