Pohádkové, zakázané, unikátní. Poznejte přehrady Pardubického kraje

Hamerská přehrada je nejen nejstarší přehradou v našem kraji, ale po technické stránce také první svého druhu na území republiky. Vznikla proto, aby zabránila ničivým povodním na Chrudimce. Myšlenka výstavby vodních děl vznikla po katastrofálních povodních v osmdesátých letech 19. století, které postihly hlavně Hlinecko.

V roce 1903 se podařilo prosadit do Generálního programu upravování řek v Království českém výstavbu několika přehrad na Chrudimce, a to nad obcí Hamry u Seče a pod Křižanovicemi. Kvůli nedostatku peněz byla na horním toku řeky Chrudimky vybudovaná zpočátku jen jedna z nich. S výstavbou přehrady Hamry stavbaři začali v roce 1907, dokončená byla v roce 1912.

Vodní dílo Hamry u Hlinska

Přehrada Hamry je první sypaná, tzv. zemní tížná hráz, na území České republiky. Projekt začal vznikat už v roce 1905. Na podzim 1907 dělníci začali odstřelovat levobřežní skalní masiv. Materiál na stavbu hráze kopali v nejbližším okolí, protože obsahoval dostatek jílu. Byl tak málo propustný, a proto vhodný. Hrází neprochází žádná revizní chodba, ale je samozřejmě opatřena systémem kontrolních sond, které ústí na povrchu hráze.

Vodní nádrž Hamry na leteckém snímku|foto:CBS Nakladatelství

Zatopená plocha hamerské přehrady je přibližně 66 ha a její objem je 2,5 milionu m3 vody (celková ovladatelná ochranná plocha a objem nádrže). Hlavním přítokem je Chrudimka, do přehrady ale přitéká také Vortovský potok a Zalíbenský potok.

Na konci šedesátých let se z přehrady stala vodárenská nádrž, protože se Hlinsko a jeho okolí potýkalo s nedostatkem pitné vody. Postavila se úpravna vody a skupinový vodovod. Z tohoto důvodu byla na přehradě vyhlášena ochranná pásma. Od roku 1970 je tu zakázána rekreace, rybolov i koupání. V nejbližším okolí nádrže pak platí první ochranné pásmo, takže i zákaz vstupu.

Vodní nádrž Seč

Vodní nádrž Seč|foto:Lenka Dočekalová

Přehradní nádrž Seč je největší vodní plochou Pardubického kraje a nejznámější rekreační oblastí. V našem kraji vznikla jako třetí přehrada v pořadí, po vodních dílech Hamry a Pařížov. Hamerská přehrada krajině na Chrudimce sice pomohla, ale nestačila na zadržení velkých vod. V letech 1924 - 1935 proto vzniká nádrž Seč.

Stavbu prováděla společnost Ing. Vendelín Dvořák z Pardubic a původně měla být hotová do pěti let. Firma se ale dostala do velkých finančních potíží, a tak od roku 1933 staveniště přebrala pražská akciová společnost Nekvasil. Přehradě musely ustoupit tři mlýny, čtyři pily, cementárna a třináct obytných domů. Při stavbě dělníci postavili unikátní lanovou dráhu, kterou na stavbu putovala žula ze 7,5 km vzdáleného lomu v Libkově u Nasavrk. Cement se dovážel po železnici do Vápenného Podolu a pak povozy přímo na stavbu. Přehrada byla kompletní v roce 1935, špičková vodní elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1947.

Přes 165 metrů dlouhou hráz vede silnice ze Seče do Trhové Kamenice, která byla vybudovaná ještě před zahájením stavby v roce 1923. Technickou zajímavostí je 38 m dlouhý tunel ve skále pod zříceninou hradu Vildštejn, který ústí přímo na korunu hráze. Technickou zajímavostí je i kaskádový boční přeliv, kterým voda v případě nutnosti putuje do koryta pod hrází.

Vodní elektrárna Seč se stavěla v letech 1941 - 1946. Vodu k elektrárně přivádělo dřevěné potrubí, a to v délce 1,28 km. Potrubí bylo vyrobené z 8 cm širokých modřínových dýh, které stahovaly ocelové obruče. Sloužilo velice dlouho, ale provoz byl nákladný, a tak v roce 2010 dřevěné potrubí nahradilo ocelové. Dřevěné potrubí si ale můžete i dnes prohlédnout, jedna část se nachází například před městským úřadem v Seči. Pro vyrovnávání nerovnoměrných průtoků v Chrudimce a kvůli provozu špičkové elektrárny, byla vybudována v roce 1947 nádrž Padrty, někdy označovaná jako Seč II.

Sečskou přehradu si oblíbili rekreanti, rybáři, surfaři a výčet toho, jakým způsobem můžete na Seči trávit čas, by mohl pokračovat. Ikonický ostrov si zamilovali skauti, kteří si tu svůj tábor se stany vybudovali už během světové války. Chatové osady tu začaly vznikat už také ve čtyřicátých letech. Nad stěnou sečské nádrže se vypíná zřícenina hradu Oheb. Tady Chrudimka kdysi vytvářela mohutný oblouk, podle něho vznikl místní název Chrudimky „Ohebka“.

Nejmladší kamenná hráz na Pastvinách

V podhůří Orlických hor vyrostla poslední hráz z lomového kamene u nás, aby regulovala tok Divoké Orlice. Přehradní nádrž mezi obcemi Pastviny a Nekoř leží v nejnižší části Orlických hor, v Mladkovské vrchovině. Začala vznikat v roce 1933 a napouštěla se o pět let později.

Ve dvacátých letech minulého století se vážně začalo mluvit o tom, že část Pastvin zmizí pod vodní hladinou a v roce 1924 byl proto vydán zákaz o výstavbě nových domů. Celkem bylo v údolí Divoké Orlice zatopeno přes šedesát obytných budov. Byly to většinou staré chalupy, ale také budova školy, mlýn, továrna na nábytek, dva hostince či pila. Při pohledu z pastvinského mostu a nízké hladině jsou dodnes patrné základy a sklepy některých kamenných budov.

Hráz vodní nádrže Pastviny|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Přehradní hráz s hydroelektrárnou má výšku 31 m nad terénem a délka hráze v koruně je 192,6 m. Je to poslední hráz z lomového kamene, která byla postavená v bývalém Československu, zděná na cementovou maltu. Přibližně ve stejném období se stavěla už jen kamenná přehrada Husinec na Blanici v jižních Čechách, od té doby se začaly stavět jen betonové nebo sypané přehrady. Pastvinská přehradní nádrž po desítky let dobře plní svůj vodohospodářský účel a nikdy nedošlo k vážnějšímu poškození hráze. Přibližně jeden kilometr pod hlavní hrází se nachází vyrovnávací nádrž Nekoř.

V šedesátých letech minulého století začala na březích přehrady a v jejím okolí živelná výstavba chat. Okolo roku 1980 už stálo u přehrady téměř čtyři sta rekreačních objektů. Na Pastvinách najdete několik penzionů a autokempů. V létě si můžete půjčit loďky, šlapadla, elektrolodě nebo elektrokola. Okolo pastvinské přehrady jezdí i malý výletní vláček, Pastvinský expres.

Malebná hráz v Pařížově

Hráz vodního díla Pařížov|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Vodní dílo Pařížov patří k nejkrásnějším v Česku. Přehrada vznikla před více než 110 lety, aby chránila kraj před povodněmi a usměrňovala průtok řeky Doubravy. Na počátku 20. století postihla kraj série několika povodní, a tak se začalo mluvit o výstavbě čtyř přehrad v okolí Ronova a Třemošnice. Kvůli nedostatku financí se ale nakonec realizovala jen jediná, a to právě v Pařížově.

Stavba začala v roce 1909, dokončená byla o čtyři roky později. Gravitační přehradu stavělo na 500 dělníků, kteří vybudovali nejdříve obtokovou štolu a jez kvůli ochraně výstavby hráze. Hráz má základovou spáru 7 m pod dnem původního řečiště, je vysoká 31 m, s délkou v koruně 142 m. V roce 1992 v Pařížově vznikla malá vodní elektrárna.

Už na první pohled nejvíce zaujmou hlavně revizní věže hráze, které jakoby připomínaly věže či opevnění středověkého hradu. Koruna hráze je oplocená a nevede přes ni komunikace, z bezpečnostních důvodů se na ni nyní můžete dostat v rámci exkurze. Hrázný Jiří Horský pochází ze třetí generace rodu Horských, který se o přehradu v Pařížově po desítky let stará.

Křižanovická přehrada je nejmladší v našem kraji 

Vodní dílo Křižanovice se nachází na řece Chrudimce v Železných horách nedaleko města Nasavrky. Na Chrudimce byly ve 20. století postaveny tři přehrady – Hamry, Seč a nejmladší vznikla u Křižanovic. Protože výstavbou výše položených přehrad Hamry a Seč došlo k podstatnému zlepšení průtokových poměrů, bylo vodní dílo Křižanovice postaveno v letech 1947 až 1953 jako převážně energetické. V 60. letech 20. století bylo rozhodnuto o využití akumulované vody k zásobování Chrudimska a Pardubicka pitnou vodou. V současné době hráz Křižanovické přehrady prochází rekonstrukcí.

Vodní nádrž Křižanovice II a vodárenská věž Práčov|foto:CBS Nakladatelství

Součástí vodního díla Křižanovice je vyrovnávací nádrž Křižanovice II, známá také pod názvem Práčovská přehrada. Nachází se pod místní částí obce Svídnice, zvanou Práčov. Byla vybudována spolu s údolní nádrží Křižanovice I mezi lety 1948 až 1953 a slouží pro vyrovnání špičky odtoků z přehrady a také jako rezervní odběrné místo pro skupinový vodovod Chrudim - Pardubice.