SERIÁL

4) Co se dělo ve sklepení Zámečku během heydrichiády

Památeční snímek členů pořádkové policie z pardubického Zámečku zachoval ve svém fotoalbu člen popravčí čety Heinz Barth. Byl dopaden v roce 1981 a odsouzen k doživotnímu vězení za válečné zločiny v Pardubicích a francouzském Oradour sur Glane.
Předchozí díl
Následující díl

Po atentátu na Heydricha zřídili nacisté v parku pardubického Zámečku, Larischovy vily, popraviště. Zavražděno na něm bylo 194 českých vlastenců z Pardubicka, Královéhradecka a Kolínska. 

Za druhé světové války byl v Larischově vile umístěn záložní prapor německého policejního pluku tzv. Schutzpolizei. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byly v písníku v parku vily vztyčeny kůly a u nich probíhaly od 3.června do 9.července 1942 popravy. Zavražděno zde bylo také 33 obyvatel Ležáků.

Vypálená osada

Nacisté zničili Ležáky 24. června 1942 jako trest za pomoc parašutistům z výsadku SILVER A. Ležácké obyvatele odvezli do pardubického Zámečku a zavřeli do sklepa, bylo mezi nimi i 13 dětí. Večer donutili ženy vynést děti na dvůr, naložit do autokaru a vrátit se zpátky. Všechny muže a ženy starší 15 let zastřelili ještě téhož dne na nedalekém popravišti. Ležácké děti byly odvezeny do Prahy do Dykovy ulice, kde byl tajný útulek gestapa. Tam byly vyšetřeny, zda mají árijské rysy. Selekcí prošly jen sestry Šťulíkovy a byly zařazeny do projektu Lebensborn. Ostatní děti poslali na smrt.

Z Jarmily Šťulíkové se stala Camilla Paetel a válku prožila v relativním bezpečí německé rodiny, která si ji osvojila. Vrácena do Čech byla v létě roku 1946, nemluvila česky a neznala své pravé jméno. Doma ji čekal dědeček s podlomeným zdravím z Buchenwaldu a ten se o ni a sestru, která se z Německa také vrátila, staral. Jarmilu osud připravil o maminku hned dvakrát a možná právě proto se sama stala maminkou sedmi dětí.

Jarmila Doležalová v Ležákách

Konec války na Zámečku

Ještě před koncem války byl do prostor Zámečku umístěn český útvar požární policie. Po válce pak Škola důstojnického dorostu. Československé armádě zůstal objekt až do roku 1956, kdy Larischovu vilu získal národní podnik Tesla. Ten do ní umístil administrativu. V parku vyrostly výrobní haly, které natrvalo oddělily vilu od popraviště. Po konkurzu Tesly přešla vila do rukou tchajwanské společnosti FOXCONN CZ.

Společnost za záchranu Zámečku a legionáři

Na záchranu Zámečku, coby důležitého historického místa, vznikla společnost stejného názvu a ta v roce 2014 oslovila Československou obec legionářskou, aby se pokusila od Foxconnu budovu koupit. O Larischovu vilu měly totiž v tu dobu zájem i soukromé subjekty, které plánovaly v jejich  sklepích skladovat víno, případně zřídit restauraci.

Larischova vila má novou věžičku

Zástupci Československé obce legionářské tedy oslovili firmu Foxconn a předložili jí svůj záměr vybudovat v Larischově vile Muzeum heydrichiády. Jednání byla úspěšná. Tehdejšímu vedení Foxconnu se projekt tak líbil, že firma celý Zámeček prodala obci legionářské za symbolickou jednu korunu. Ovšem s tím břemenem, že oprava a vybudování muzea, bude znamenat mnohamiliónové investice.  

Zámeček je vila, nebo popraviště?

Došlo k úplnému oddělení Larischovy vily a popraviště. Místa mají jiný charakter kulturních památek, z toho plynou jiné možnosti financování jejich oprav i údržby. Popraviště čeká kompletní přestavba a vybudování moderního památníku. Kvůli mnohapatrovým budovám bývalé Tesly půjdou tyto dva objekty historicky k sobě patřící jen těžko spojit. Snad najdou společnou řeč lidé a organizace, které se o Larischovu vilu a popraviště starají, vždyť mají stejnou úlohu. Udržet a předat mladé generaci smysl obětí těch, kteří zahynuli na Zámečku.