Příběhy pardubických vil: Ulrych žil v „krematoriu“, Messany léčil chudé
Nejvíc vil v Pardubicích stojí na Bílém Předměstí. Už v roce 1882 to tak v regulačním plánu navrhl Antonín Barborka. První stavby byly spíše venkovské domy s rozsáhlými zahradami. Postupně se ale zahrady zastavěly dalšími, modernějšími vilami.
Kamennou vilu navrhl v první polovině 20. století pardubický architekt Bóža Dvořák. Vila měla sloužit jako letní sídlo pro královéhradeckého biskupa Josefa Doubravu. To také ovlivnilo její vzhled. Na domu jsou k vidění desítky soch s náboženskou tematikou. Vedle domu navíc stojí socha madony, kterou navrhl Mikoláš Aleš.
Dalším dílem architekta Bóži Dvořáka je Messanyho vila, která stojí kousek od vily kamenné. Postavili ji v roce 1900 až 1901 pro pardubického lékaře Františka Messanyho. „Byl to chirurg, který se později stal i primářem pardubické nemocnice. Významnou osobností byl zejména v období první světové války, protože pomáhal chudým a léčil i ty, kteří na to neměli,“ vysvětluje pardubický průvodce Martin Adámek.
Vile Václava Ulrycha se přezdívalo krematorium
V roce 1923 až 1924 si na Bílém Předměstí nechal postavit vilu také úspěšný obchodník se střižným zbožím Václav Ulrych. Ve stylu moderního klasicismu ji navrhl architekt Oldřich Liska. Na začátku se ale stavba nesetkala s úspěchem. Kvůli hranatému tvaru a velkým komínům začali lidé vilu nazývat nádraží nebo krematorium.
Osud Ležáků ve zvuku zvonů
Larischova vila byla postavená v roce 1885. „Je zajímavé, že byla postavená během jednoho roku. Vila se skládá z věže a hlavního paláce. Je zde kolem sedmdesáti místností,“ popisuje správce František Bobek. Vilu nechal postavit ostravský uhlobaron Jiří Larisch-Mönnich pro svou manželku Marii Larischovou. „Pobývali tu většinou v době parforsních honů, to znamená na podzim,“ doplňuje Bobek.
Larischova vila připomíná také smutné období heydrichiády. V červnu v roce 1942 přivezli nacisté do sklepení vily skoro padesát obyvatel Ležáků. 13 dětí následně odvezli do útulku v Praze a 33 dospělých nedaleko od vily popravili. Československá obec legionářská nyní celou budovu rekonstruuje a připravuje naučný program. Už teď můžete v okolí vily slyšet symbolický zvuk zvonů nazvaných Zámeček a Ležáky.
Související
-
Zelená brána těsně unikla demolici, už před 150 lety ji chránili tehdejší památkáři
Zelenou bránu tvoří ve své podstatě dva objekty. Brána jako taková, a těsně přiléhající věž. Ovšem to spojení, kdy to většina lidí bere jako jeden celek, také dává smysl.
-
Tajemství kostelů našeho kraje. Znáte jejich poklady?
Jsou to místa plná lidské energie a jedinečných artefaktů. S Východočeskými výlety jsme zamířili do některých kostelů Pardubického kraje. Přiblížíme vám jejich poklady.
-
Vila půjde k zemi, divadlo bude mít letní terasu. Park v Ústí nad Orlicí čeká proměna
Docela rušno bylo ve městě kvůli oznámenému bourání Janderovy vily. Proti záměru vznikla petice. Prvorepublikovou budovu to ale nezachránilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
