Tajemství kostelů našeho kraje. Znáte jejich poklady?

13. listopad 2022

Jsou to místa plná lidské energie a jedinečných artefaktů. S Východočeskými výlety jsme zamířili do některých kostelů Pardubického kraje, ve kterých najdete díla velkých mistrů a další zajímavosti.

Kostel sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě je druhým největším svatostánkem v Pardubickém kraji. Jeho dominanta, oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie rozhodně není jen záležitostí regionální historie. Je to jedno z největších děl slavného mistra českého baroka Petra Brandla.  

Brandlova tajemná tvář

Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie namaloval Petr Brandl ke konci svého vrcholného tvůrčího období. A stejně tak jako jeho život, byl i osud vysokomýtského oltáře plný peripetií. Oltář pochází z dílny M. V. Jäckla, Petr Brandl oltářní obraz namaloval v roce 1728.  

Původně byl ale oltář Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele umístěn v klášteře cisterciáků v Sedlci u Kutné Hory. Po zrušení kláštera v roce 1787 obraz zakoupilo Vysoké Mýto (v roce 1774 při velkém požáru totiž shořel hlavní oltář vysokomýtského chrámu).

Do tváře sv. Jana Petr Brandl pravděpodobně vložil svoji vlastní podobu

V dolní polovině obrazu, který má na výšku sedm metrů, je skupina překvapených apoštolů u hrobu Panny Marie, v horní polovině vynášejí andělé Marii do nebes. Obraz patří k nejlepším Brandlovým dílům. Malíř s největší pravděpodobností do tváře Jana Evangelisty vtiskl svojí vlastní podobu. Ostatně, právě pod jeho postavu umístil i svůj podpis.    

Mikoláš Aleš v Makově

Dominantou obce Makov, která leží asi 10 km západně od Litomyšle, je kostel sv. Víta s vysokou věží. Kostel má velmi dlouhou historii, je zasvěcený jednomu z nejstarších patronů křesťanského světa. Podle zakřivení presbyteria odborní soudí, že původně šlo už o románskou stavbu. Dnes má kostel barokní podobu.

Pohled do kostela sv. Víta v Makově

Makovský kostel na stěně presbyteria zdobí freska od předního českého malíře Mikoláše Alše s názvem Vítězství křesťanství v Čechách. Jejím hlavním motivem je příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří jsou vyobrazení v pravé horní části nástěnné malby. Starý pohanský svět představují tři démoni. Obraz podle kartonů Mikoláše Alše zhotovili malíři K. Záhorský a K. Pašek. I když je freska signovaná M. Alšem, dodnes není známo, jestli slavný malíř Makov navštívil osobně.

Prchající služka Dorota a slavný chrudimský obraz

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi je největším kostelem Pardubického kraje a má slavné dějiny. Už stovky let si lidé vyprávějí legendy o tajemném chrámovém obrazu svatého Salvátora. Má prý schopnost léčit a uzdravovat. Dodnes se neví, kdo malebný portrét Krista na podložku z lipového dřeva namaloval. Umělecké dílo ale s největší pravděpodobností pochází z 16. století a vzniklo patrně v oblasti Nizozemí.

Obraz sv. Salvátora se stal součástí rudolfinské sbírky. V červenci roku 1648 se ho ale zmocnila švédská vojska. Přesto, údajně shodou náhod, obraz zůstal v Praze a po řadě peripetií se dostal do Chrudimi, do domu měšťana Jan Pfeiffera.

Švédové se ale později dostali i do Chrudimi, a dokonce se v domě Jana Pfeiffera ubytovali. Při hře v kostky Kristův obraz poničili, přičemž už tehdy se prý objevily podivné úkazy. Před úplným zničením dílo zachránila služebná Dorota Skákalíková. Jan Pfeiffer obraz dlouhá léta uctíval doma, nakonec ho ale věnoval chrudimskému kostelu.

Pověsti o obrazu, který prý odvrací morové rány, se rychle šířily. Lidé ze Slatiňan, z Kolína i odjinud věřili, že jim sv. Salvátor pomůže při epidemiích. Při svém pobytu na zámku v Pardubicích si obraz vypůjčil dokonce císař Leopold I. a měl ho v úctě také pruský král Friedrich nebo císař Josef II. K obrazu se konaly slavné pouti a procesí čítaly na desítky tisíc lidí. Salvátorská pouť se v Chrudimi koná dodnes.

V Bystrém najdete Boží ucho

Dominantou městečka Bystré u Poličky je kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské. Najdete tam opravdovou raritu. Boží ucho. S Božím okem se v kostelích a církevních stavbách setkáváme často, jen ale výjimečně je doplněný symbolem Božího ucha. Znamená to, že Bůh nejen všechno vidí, ale i slyší.

Historie bysterského kostela sahá do období gotiky, městu i kostelu ale vtiskli významnou barokní podobu majitelé panství, hrabata z rodu Hohenemsů. Kostel byl vysvěcen 27. října 1726, úpravy jeho interiéru a vnitřní výzdoby ale pokračovaly ještě  v dalších třech desetiletích. 

Součástí postranního oltáře kostela sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské v Bystrém je Boží ucho

Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Karlu Boromejskému, který pocházel z rodu Hohenemsů, Antonínu z Padovy, sv. Janu Nepomuckému. A také dvěma světicím, sv. Anně a sv. Barboře. Jejich oltáře stojí opticky proti sobě a obsahují symbol Božího oka a Božího ucha.

Jeskyně a zahrada Getsemanská

Poutní areál na hoře Kalvárii v Jaroměřicích u Jevíčka je skutečně výjimečný. Jedná se totiž o ucelený soubor barokních památek, které jsou zmenšenými kopiemi staveb Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Na různých místech se vás dotkne příběh Ježíše Krista, od jeho narození až po mučednickou smrt.

Kostel Povýšení sv. Kříže na hoře Kalvárie v Jaroměřicích

Kostel Povýšení svatého Kříže, jehož zvlněné křivky bývají někdy spojované se jménem slavného stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela, má zvláštní kapli, které se říká zahrada Getsemanská. Odkazuje na poslední noc před ukřižováním Ježíše Krista, kdy bděl v zahradě. Celá kaple byla vybudována jako grotta, tedy jeskyně s hrubou omítkou, která má imitovat krápníky. Pro církevní prostředí je to poněkud nezvyklé, většinou podobné prostory vznikaly spíš v soukromých prostorách, zejména na zámcích.

autor: BRA
Spustit audio

Související