Zelená brána těsně unikla demolici, už před 150 lety ji chránili tehdejší památkáři

18. září 2022

Zelenou bránu tvoří ve své podstatě dva objekty. Brána jako taková, a těsně přiléhající věž. „Ovšem to spojení, kdy to většina lidí bere jako jeden celek, také dává smysl. Zelená brána totiž nese jméno podle měděnky, která zdobí pozdně gotickou nebo renesanční střechu věže, ale zároveň je opravu bránou objekt v blízkosti té věže,“ vysvětluje historik Východočeského muzea v Pardubicích Jan Ivanega.

Historie Zelené brány sahá až do středověku, kdy její vznik souvisí s opevněním města. „V jaké podobě ale tenkrát existovala, bohužel netušíme. První doložitelné zmínky souvisí se dvěma velkými požáry Pardubic na začátku 16. století, kdy k bráně nejspíš byla přistavěná také věž,“ vysvětluje Jan Ivanega.

Protože na brány se nejsnáze útočilo, tak i Zelená brána byla chráněná celým pevnostním systémem. Byl tam hloubený příkop, vodní příkop, což byla městská řeka, která tekla v prostoru dnešního náměstí Republiky až do začátku 20. století a také barbakán, který se nedochoval.

Zelená brána několikrát unikla demolici

Zelená brána byla v minulosti několikrát málem zbourána. Tehdejším památkářům se ji ale na rozdíl od Bílé brány podařilo zachránit. Nejvážnější ohrožení Zelené brány bylo v poslední třetině 19. století, kdy muzejní spolek, což bychom dnes nazvali památkáři, podpořila centrální komise pro zachování a udržení stavebních památek, a demolici zabránila.

Předbraní zdobí plastika podle vzoru Mikoláše Alše s vyobrazením původu znaku Pardubic. Původně měla být barevná, nakonec ale zůstal barevný jen originál, který je k vidění ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

Názorná učebnice historických přestaveb

Nedaleko Zelené brány je podle historika Františka Šebka krásná a velmi názorná učebnice pozdně gotických a raně renesančních Pardubic. “Nejvýrazněji je to vidět v Pernštýnské ulici na domech č. p. 11 a 12. Po prvním velkém požáru centra města v roce 1507 začal Vilém z Pernštejna stavět kamenné jednopatrové domy, a nad tím prvním patrem byla stěna, která zakrývala sedlovou střechu. A v té stěně byly výklenky vymalované freskami.

Odkryté malby na domě č. p. 11 v Pernštýnské ulici

Po požáru v roce 1538 přišla renesanční přestavba, Jan z Pernštejna zvednul domy o patro, vymalované výklenky zazdil, a do té stěny prorazil okna. Na to pak nasadili atikovou stěnu, kterou ozdobili půvabnými renesančními obloučky,” popisuje stavitelský vývoj František Šebek. Náročné restaurátorské práce pak tyto historické postupy odhalily až daleko později.

Pernštýnské náměstí se v průběhu historie také částečně měnilo. Od konce 17. století stojí uprostřed Mariánský sloup, ke kterému ale až o století později přibylo sousoší a balustráda. Velkým zásahem, i když architekty spíš zavrhovaným, bylo zbourání barokní radnice. Na jejím místě pak od 90. let 19. století stojí neorenesanční budova. Prakticky současně se stavbou nové radnice byla v jihovýchodním rohu zrušena klášterní fortna, čímž se otevřela zcela nová cesta na Pernštýnské náměstí. Podle Veroniky Schiebelové z pardubického muzea se ale celkový ráz Pernštýnského náměstí v průběhu historie příliš nezměnil.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.