Přiložte na ohně! Nové dokudrama oživuje emoce vojáků z Boudy

„Nejdřív jsme měli vytvořit dvouminutové video, které by návštěvníkům tvrze pomohlo se historicky orientovat v událostech 30. let 20. století. Když jsme se ale postupně seznamovali s materiály a dostaly se nám do rukou dobové zápisy a kroniky vojáků, kteří tam sloužili, tak jsme byli životem v tvrzi naprosto fascinováni. Chtěli jsme se o tento příběh podělit. S týmem lidí z muzea tvrze Bouda, přáteli československého opevnění, historickým garantem projektu Robertem Čadou jsme se vydali na Pardubický kraj a společně jsme se pustili do díla,“ popisuje okolnosti Mazánek.

S kvéry mezi dělníky

Vyprávění doplňují hrané sekvence. „Nejhezčí scénáře píše život. Jenom se člověk rozhlédne a látka je hned na dosah. Daleko zajímavější než povídat něco nad fotkami je snímky rozhýbat. Máme tam davy dobově oblečených vojáků, vydali jsme se i cestou počítačové grafiky, kdy jsme nasimulovali původní staveniště v roce 1937. Exteriérové scény jsme točili v červnu, když byly příznivější světelné podmínky.“

Přiložte na ohně bylo heslo, které znamenalo mobilizaci, tedy aktivaci vojáků. Tajná zkratka je aktivovala do bojové pohotovosti. „Důležitou postavou je nejvyšší velitel branné moci generál Ludvík Krejčí. Jeho dcera Marie Žižková celým filmem provádí. Krásně vypráví a vzpomíná na tatínka. Nechybí ani velitel dělostřelecké tvrze major Špalek a poručík Kameník, kterému moc záleželo na tom, aby se naše země ubránila. Vedeme diváky dějem už od května 1938, kdy je aktivovaná Stráž obrany státu a vojáci přicházejí na rozestavěnou tvrz. Potkávají se tam s dělníky, kteří teprve malují zdi. Pokračujeme do smutných podzimních dní, když se musí vyklidit celé pohraničí. Tatínek paní Žižkové si tehdy poznamenal větu Záviděl jsem mrtvým. Pro vojáky to bylo extrémně těžké, emotivní.“

Režisér Vít Mazánek ve studiu Českého rozhlasu Pardubice|foto:Eva Horáková, Český rozhlas

Oficiální premiéra je v plánu 23. září přímo na tvrzi Bouda. Představitelé evropských mocností, konkrétně tehdejší premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler podepsali v září 1938 dohodu, ve které souhlasili s postoupením části československého území Německu. Dohoda podle historiků znamenala faktický počátek druhé světové války.