Proč někteří muži neustojí život v rodině s  autistou? Na vině může být žena

9. únor 2021

Poruchy autistického spektra mají mnoho podob, od těch lehkých, až po děti, které jsou natolik odlišné, že rodina musí skutečně napnout všechny síly, aby situaci zvládla. Veřejnost často nahlíží na autistické děti jako na rozmazlené nevychovance, na které by měla platit tvrdá pravidla. U autistů je to ale jinak. Tresty a výčitky nezabírají.

„Když ho třeba učíte chodit na záchod, jdete s ním, držíte ho za ruku, dítě křičí a brání se a já mu říkám: Ty krásně jdeš, to nám to spolu hezky jde. V momentě, když řeknu autistickému dítěti ne, zvedne kopyta, a pak to může dopadnout špatně i se mnou,“ vysvětluje s nadhledem speciální pedagožka Markéta Havlová. I proto se muži výchovy takového dítěte často bojí.

Postižené dítě je vždy na prvním místě?

Velkou chybou je podle pedagožky i to, že muž se v rodině stane ze strany manželky přehlíženým. Podobně se mohou cítit i zdraví sourozenci. Na prvním místě je vždy a za všech okolností malý autista. Proto se jim v takové rodině nežije dobře.

Ženy, nechte své muže a ostatní děti zapojit se do rodinných záležitostí. Dejte jim prostor. I když si třeba myslíte, že váš manžel to nezvládne tak dobře, jako vy, není to pravda. Možná budete překvapené, co všechno váš manžel zvládne, i když třeba jinak, než si představujete,“ radí Markéta Havlová. Existují psychologové, kteří se zaměřují na situaci v autistických rodinách a pořádají mužská sezení. Tam si muži z podobného prostředí mohou vyříkat, co je trápí, a jak by to mohli změnit. Podobná sezení se pořádají i pro sourozence těchto dětí.

Malý autistický chlapec si zacpává uši

Záchvat musí dojít až do konce

Dítě svým záchvatem volá o pomoc. Bojí se toho, co se právě děje, bojí se každé změny, která právě nastala, a ono na ni není připravené.

„U autistických dětí skutečně nepomůže pár pohlavků. Když vypukne afektivní chování u takového dítěte, nedá se to zastavit. Afekt musí dojít až do samého konce. Teprve když to z dítěte spadne, můžete mu nabídnout něco, co ho odvede od toho, co způsobilo ten prvotní stres. Můžu mu pustit rychle oblíbenou písničku, nabídnu obrázky, může to pomoct, ale také nemusí,“ popisuje jednu z častých situací speciální pedagožka.

Jak naučit autistu komunikovat?

Oblast komunikace u autistických dětí má své zvláštnosti. Dítě s autismem v některých případech netouží rozumět tomu, co říkáte. A dokonce nechápe, proč by mělo řeč používat, protože člověk pro něj není středem zájmu, příliš ho nezajímá, netouží po jeho blízkosti. Mnohem důležitější pro něj může být nějaká hračka nebo technická věc.

Existují cesty, jak naučit tyto děti komunikovat. Například vizualizace, což je domluva formou piktogramů, fotografií, obrázků. To, co dítě chce, může vyjádřit obrázkem. Markétě Havlové se také velmi osvědčuje muzikoterapie. Hudba nabízí možnost odpočinku, dítě může chvíli zůstat samo sebou. Autistické děti mají také velmi často kladný vztah k pohybu a technickým hrám.

„Jeden můj malý klient mě velmi pobavil touto hláškou: Teto, já ti něco řeknu, holky mají prsa a kluci lego,“ uzavírá s úsměvem Radioporadnu speciální pedagožka Markéta Havlová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.