Prvorepublikovou vilu Čeňka Zemánka v Holicích nepřehlédnete. Můžete si ji dokonce koupit

Dům čp. 24 v jihovýchodním rohu náměstí T. G. Masaryka v Holicích byl postaven jako rodinná vila Čeňka Zemánka v letech 1911 – 1912. Přestože je součástí řadové výstavby, působí velmi soliterně, a to díky výrazným architektonickým proporcím i typu fasády. Zajímavý je nejen z čelního pohledu od náměstí, ale také směrem z rozlehlé zahrady za domem.

8 fotografií

Stavebník domu Čeněk Zemánek (1865-1930) byl ve své době velmi výraznou osobností Holic. V prvé řadě propagátor moderních myšlenek a proudů, a to jak v oblasti medicíny, tak i společenského života. Čeněk Zemánek byl aktivní Sokol, seskupil okolo sebe cvičitelský sbor, založil sokolskou knihovnu a ze svého platil nákup sokolských krojů. Už v roce 1905 začal přemýšlet o výstavbě nové sokolovny.

Pokrokové myšlenky i činy

Čeněk Zemánek měl hluboké sociální cítění, pomáhal holickým drobným podnikatelům, angažoval se v ochotnickém divadle a jako lékař prosazoval moderní zdravovědné myšlenky. Zemánek byl také propagátorem pohřbu žehem, což na počátku první dekády minulého století nebylo příliš obvyklé.

Zemánkova vila má slepý štít, počítalo se se sousední zástavbou|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Holický lékař Zemánek se s Otakarem Novotným seznámil v roce 1908 a přizval ho k vypracování návrhu sokolské tělocvičny.  Souběžně s její stavbou vznikal také lékařův rodinný dům. Jsou si velmi podobné. Dominantním pohledovým prvkem je totiž použití režného zdiva. Fasáda z neomítaných cihel je v případě sokolovny provedena v kombinaci bílé a červené barvy. Na Zemánkově vile Otakar Novotný použil cihly krémové barvy.

Rytmus fasády Zemánkova domu je založený na sedmi vysokých francouzských oknech prvního patra. Byla to okna hlavního obývacího pokoje a jídelny. Výrazným prvkem vily je také užití stupňovité korunní římsy. Dnes má přízemí domu opět původní podobu, protože byla ubourána výkladní skříň někdejšího obchodu.

Pohled do někdejší hlavní obytné místnosti s pěti francouzskými okny|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Dům je zajímavý i z pohledu ze zahrady. Zde vyniká balkon, na který se vstupovalo z někdejší ložnice. V zahradě stojí ještě původní další objekt, také z neomítaného zdiva. Sloužil mimo jiné jako garáž, Čeněk Zemánek byl totiž majitelem údajně prvního automobilu v Holicích. Otakar Novotný navrhl také kompletní bytové zařízení od větších nábytkových kusů přes textilní doplňky až po lustry a dveřní kliky.

Projekční kancelář Karla Vrbického

V roce 1991 umístil do Zemánkovy vily svoji projekční kancelář Karel Vrbický. Dům ho natolik zaujal, že se rozhodl objekt koupit, zrekonstruovat a vrátit mu původní podobu. V podstatě největším zásahem do domu kdysi bylo zrušení lékařské ordinace v přízemí, v jejíchž prostorách se od roku 1939 nacházela prodejna. Naštěstí prostor výlohy byl přistaven. Oblouk původního okna tak zůstal zachován. Příběh o tom, jak probíhala rekonstrukce a čím byl pro Karla Vrbického tento výjimečný dům, který v současné době prodává, si můžete poslechnout v audiu.

Architekt Otakar Novotný

Architekt Otakar Novotný v letech 1900 až 1903 studoval architekturu na pražské uměleckoprůmyslové škole u Jana Kotěry. Stal se i jeho spolupracovníkem, po absolutoriu k němu nastoupil do ateliéru. Poměrně brzy se ale osamostatnil. Po Kotěrově smrti v roce 1923 Otakar Novotný krátce převzal jeho speciální školu architektury na pražské Akademii, v polovině 30. let se stal rektorem uměleckoprůmyslové školy, kde také vyučoval.

Pohled na dům směrem ze zahrady|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Specifikem, které můžeme vidět v celé tvorbě architekta Novotného, jsou stavby z režného zdiva. Inspiroval se na svých cestách do Holandska, jehož architekturu si oblíbil. V projektech Otakara Novotného se snoubí moderna s tradičními prvky, a právě holické realizace, sokolovna i Zemánkův dům jsou toho dokladem, když neomítané režné zdivo a ústupková ostění, po Kotěrově vzoru, kombinuje s klasickými oblouky.

Sokolovna v Holicích podle návrhu Otakara Novotného|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Otakar Novotný začínal se secesními stavbami, později přešel k architektonické moderně a dále projektoval ve stylu kubismu, art deca a funkcionalismu. Od poloviny 20. let Novotný rozvíjel zájem o architektonickou avantgardu, výsledkem byla nová budova Spolku výtvarných umělců Mánes z let 1927–1928 na pravém břehu Vltavy.