Prvorepublikovou vilu Čeňka Zemánka v Holicích nepřehlédnete. Můžete si ji dokonce koupit
Francouzská okna a fasáda z neomítaných cihel. To je typický rukopis slavného architekta Otakara Novotného. Před více než sto lety ho ke spolupráci na projektech svého domu a sokolovny získal holický lékař a mecenáš Čeněk Zemánek.
Dům čp. 24 v jihovýchodním rohu náměstí T. G. Masaryka v Holicích byl postaven jako rodinná vila Čeňka Zemánka v letech 1911 – 1912. Přestože je součástí řadové výstavby, působí velmi soliterně, a to díky výrazným architektonickým proporcím i typu fasády. Zajímavý je nejen z čelního pohledu od náměstí, ale také směrem z rozlehlé zahrady za domem.
Stavebník domu Čeněk Zemánek (1865-1930) byl ve své době velmi výraznou osobností Holic. V prvé řadě propagátor moderních myšlenek a proudů, a to jak v oblasti medicíny, tak i společenského života. Čeněk Zemánek byl aktivní Sokol, seskupil okolo sebe cvičitelský sbor, založil sokolskou knihovnu a ze svého platil nákup sokolských krojů. Už v roce 1905 začal přemýšlet o výstavbě nové sokolovny.
Pokrokové myšlenky i činy
Čeněk Zemánek měl hluboké sociální cítění, pomáhal holickým drobným podnikatelům, angažoval se v ochotnickém divadle a jako lékař prosazoval moderní zdravovědné myšlenky. Zemánek byl také propagátorem pohřbu žehem, což na počátku první dekády minulého století nebylo příliš obvyklé.
Holický lékař Zemánek se s Otakarem Novotným seznámil v roce 1908 a přizval ho k vypracování návrhu sokolské tělocvičny. Souběžně s její stavbou vznikal také lékařův rodinný dům. Jsou si velmi podobné. Dominantním pohledovým prvkem je totiž použití režného zdiva. Fasáda z neomítaných cihel je v případě sokolovny provedena v kombinaci bílé a červené barvy. Na Zemánkově vile Otakar Novotný použil cihly krémové barvy.
Rytmus fasády Zemánkova domu je založený na sedmi vysokých francouzských oknech prvního patra. Byla to okna hlavního obývacího pokoje a jídelny. Výrazným prvkem vily je také užití stupňovité korunní římsy. Dnes má přízemí domu opět původní podobu, protože byla ubourána výkladní skříň někdejšího obchodu.
Dům je zajímavý i z pohledu ze zahrady. Zde vyniká balkon, na který se vstupovalo z někdejší ložnice. V zahradě stojí ještě původní další objekt, také z neomítaného zdiva. Sloužil mimo jiné jako garáž, Čeněk Zemánek byl totiž majitelem údajně prvního automobilu v Holicích. Otakar Novotný navrhl také kompletní bytové zařízení od větších nábytkových kusů přes textilní doplňky až po lustry a dveřní kliky.
Projekční kancelář Karla Vrbického
V roce 1991 umístil do Zemánkovy vily svoji projekční kancelář Karel Vrbický. Dům ho natolik zaujal, že se rozhodl objekt koupit, zrekonstruovat a vrátit mu původní podobu. V podstatě největším zásahem do domu kdysi bylo zrušení lékařské ordinace v přízemí, v jejíchž prostorách se od roku 1939 nacházela prodejna. Naštěstí prostor výlohy byl přistaven. Oblouk původního okna tak zůstal zachován. Příběh o tom, jak probíhala rekonstrukce a čím byl pro Karla Vrbického tento výjimečný dům, který v současné době prodává, si můžete poslechnout v audiu.
Architekt Otakar Novotný
Architekt Otakar Novotný v letech 1900 až 1903 studoval architekturu na pražské uměleckoprůmyslové škole u Jana Kotěry. Stal se i jeho spolupracovníkem, po absolutoriu k němu nastoupil do ateliéru. Poměrně brzy se ale osamostatnil. Po Kotěrově smrti v roce 1923 Otakar Novotný krátce převzal jeho speciální školu architektury na pražské Akademii, v polovině 30. let se stal rektorem uměleckoprůmyslové školy, kde také vyučoval.
Specifikem, které můžeme vidět v celé tvorbě architekta Novotného, jsou stavby z režného zdiva. Inspiroval se na svých cestách do Holandska, jehož architekturu si oblíbil. V projektech Otakara Novotného se snoubí moderna s tradičními prvky, a právě holické realizace, sokolovna i Zemánkův dům jsou toho dokladem, když neomítané režné zdivo a ústupková ostění, po Kotěrově vzoru, kombinuje s klasickými oblouky.
Otakar Novotný začínal se secesními stavbami, později přešel k architektonické moderně a dále projektoval ve stylu kubismu, art deca a funkcionalismu. Od poloviny 20. let Novotný rozvíjel zájem o architektonickou avantgardu, výsledkem byla nová budova Spolku výtvarných umělců Mánes z let 1927–1928 na pravém břehu Vltavy.
Související
-
Čížkova vila si zachovala svoji původní podobu. Na rozdíl od okolí
Seriál o nejznámějších vilách Pardubického kraje zahajujeme na pardubických Olšinkách. Právě tady si ve 20. letech minulého století nechal postavit dům Antonín Čížek.
-
Vila rodičů Egona Hostovského si zachovala tvář první republiky
Vilu čp. 812 v Okružní ulici v Pardubicích si nechal postavit Josef Hostovský. Dům si dodnes zachoval vnitřní dispozici a na zahradě rostou stromy ještě z původní výsadby.
-
V jednoduchosti je krása. Tak pojal architekt Karel Řepa dvojdomek v Pardubicích
Téměř sto let starou dvojvilku v pardubické Sezemické ulici stále pokrývají původní střešní tašky a průčelí domu zdobí cihlový obklad. Rukopis Karla Řepy je nezaměnitelný.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
