Vila rodičů Egona Hostovského si zachovala tvář první republiky
Vilu čp. 812 v Okružní ulici v Pardubicích si nechal postavit Josef Hostovský. Dům, který vznikl na konci dvacátých let minulého století, si zachoval vnitřní dispozici a na zahradě rostou stromy ještě z původní výsadby.
Stavbu vily na rohu Okružní a Schulhoffovy ulice (původně U Zastávky č.p. 812) v Pardubicích si Josef Hostovský objednal v roce 1928. Autorem projektu byl pardubický stavitel Ladislav Matura, který se mimo jiné podílel také na úpravách traktu Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích.
Architektura vily Hostovských je příznačná pro středostavovské měšťanské prostředí dvacátých let. „Ladislav Matura byl etablovaný stavitel, který rozuměl stylu architektonické moderny a proudům avantgardní architektury, purismu, konstruktivismu a funkcionalismu,“ vysvětluje historik umění Pavel Panoch.
„Výraz domu je dán přáním klienta. Zákazníci Ladislava Matury pocházeli ze střední třídy a její vkus byl spíše tradiční, konzervativně laděný. Ale i běžného kolemjdoucího tato vila osloví strmým štítem, kterým se dům obrací do ulice nebo prosklenou verandou,“ dodává Pavel Panoch.
Hronovský podnikatel
Josef Hostovský se narodil v židovské rodině Emilie a Ignáce Hostovských, kteří měli v Pardubicích řeznickou živnost. Jejich předkové bývají spojováni s obcí Hostovice, kde žily početné židovské rodiny tohoto jména a kterým bylo v druhé polovině 19. století umožněno se usadit přímo v Pardubicích.
Josef Hostovský studoval na pardubické reálce a pokračoval na dvouleté obchodní škole v Praze. První zaměstnání si našel v Náchodě jako účetní u svého bohatého strýce Moritze Hostovského, který pocházel rovněž z Pardubic. Od roku 1895 provozoval Josef Hostovský v Hronově na Nádražní třídě tkalcovství a v letech 1906 až 1907 nechal společně s bratrem Šimonem postavit továrnu s mechanickou tkalcovnou a také obytný dům.
V Hronově se Josefu a Bedřišce Hostovským narodilo osm dětí, nejmladší z nich byl Egon, známý spisovatel, novinář a diplomat. Egon si v době německé okupace zachránil život emigrací do USA, pět z jeho sourozenců se stalo obětí holocaustu.
Zpátky do Pardubic
Josef Hostovský se rozhodl na důchod vrátit do Pardubic. Pravděpodobně v roce 1928 vznikly plány domu, o rok později byla vila hotová. Po úmrtí ženy Bedřišky na konci ledna 1932 se Josef Hostovský rozhodl, že dům prodá. Zemřel 27. června 1942 během transportu do koncentračního tábora v Terezíně. Je pohřben na pardubickém židovském hřbitově.
Po roce 1933 se majiteli Hostovského vily stala rodina Fendrichových. „Z této rodiny pochází moje žena, vysvětluje spolumajitel domu Michal Widenský. Ve vile vznikají i jeho díla. Michal Widenský je totiž tvůrcem historických dioramat, ve kterých využívá také dobových hraček.
Rozbitým hračkám Michal Widenský navrací život a svým způsobem dává také nový rozměr. Hračky fotí rád v přírodě, vytváří z nich různé scenérie a obrazy. Specialitou Michala Widenského jsou dioramata, která často připomínají důležité momenty naší historie. V Hostovského vile se nachází show-room Muzea technických hraček. Dům nyní prochází rekonstrukcí. Jak ho Michal Widenský opravuje? Poslechněte si v audiu.
Související
-
Čížkova vila si zachovala svoji původní podobu. Na rozdíl od okolí
Seriál o nejznámějších vilách Pardubického kraje zahajujeme na pardubických Olšinkách. Právě tady si ve 20. letech minulého století nechal postavit dům Antonín Čížek.
-
Proporce a nápaditost. Bulharskou ulici zdobí dvě meziválečné vily
V malebném zákoutí Pardubic poblíž Matičního jezera vznikly v polovině 20. let minulého století dvě krásné vily. Jejich autorem je známý pardubický architekt Karel Řepa.
-
Ulrychovu vilu vlastní rodina po celé století
Není prý ekonomická, zato krásná. Potomci obchodníka Václava Ulrycha nikdy svůj dům na pardubickém Bílém předměstí neprodali. A rozhodně to nemají ani v plánu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.