Pylová zrnka posilují imunitu. Dávejte si je do medu nebo jogurtu. Jedině tak využijete jejich potenciál na sto procent
Pod tvrdou slupkou pylového zrnka se ukrývá přírodní multivitamín. Pyl je blahodárná látka, která posiluje imunitní systém nejen včel, ale i lidí. Obsahuje velké množství bílkovin, aminokyselin, minerálů, vitaminů a enzymů. Působí jako prevence před nemocemi, uplatní se při léčení celkové vyčerpanosti organismu. Jak ale pylová zrnka dostat do těla a ještě si pochutnat?
„Celý potenciál pylu využijete jen v případě, kdy máte pyl fermentovaný. Pylová zrnka mají totiž tvrdou slupku podobně jako ořechy. A když je sníte se slupkou, projdou v neporušeném stavu zase ven. A to nechceme. Proto když si koupíte sušený pyl třeba v prodejně zdravé výživy, je potřeba ho dát na týden do medu, aby se skořápka rozpustila nebo aspoň do jogurtu,“ vysvětluje pardubický včelař Evžen Báchor.
Včely sní až 60 kilogramů pylu za rok
„Včelky mají rousky obalené pylem. Přiletí do úlu, nejdřív rozpustí pyl svými slinami, což jsou v podstatě enzymy a pak udusají pyl do buňky, podobně jako my tlačíme zelí do hrnce. Slupky se tímto způsobem rozbijou a včely se tak dostanou k jádru. A v takovém stavu už to není obyčejný pyl, ale včelí chléb. Včely z toho žijí. My máme maso a vajíčka, včely mají pyl,“ popisuje Evžen Báchor.
Související
-
Záchranná stanice pro včely? Nápad může zachránit zatoulané včelí roje
Usadil se u vás cizí včelí roj? Zavolejte si do záchranné stanice včel. Roj si odchytí, poskytnou mu azyl a nabídnou včelařům, kteří potřebují doplnit stavy.
-
Včely řepku milují. Takový med je skvělý, tvrdí včelař ze Sobětuch
I kdybyste dali před úl kbelík s medem, včely stejně poletí na řepku. To jsou zkušenosti předsedy chrudimských včelařů Marcela Gregora. A proč včelám řepka tak chutná?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.