Radioaktivní cestu zachránila slivovice. Češi protáhli motorky do zakázané zóny Černobylu
Když někam přijedou, budí pozornost. S Jawou na cestách velmi často jsou Michal Franc a Martin Gregor. Po Rudém náměstí v Moskvě tentokrát vzali prastaré stroje do legendárního Černobylu.
Pozornost o místo stižené jadernou katastrofou v roce 1986 poslední dobou roste. Podíl na tom má taky známý seriál. „I když byl naprosto fantastický, tak to nebyl hlavní důvod, proč jsme do Černobylu vyráželi. Měli jsme ho objednaný už asi tři měsíce před seriálem. Vůbec jsme netušili, že něco takového vyjde. Seriál nás ještě víc nakopnul, abychom se tam podívali,“ říká Michal Franc.
Druhý pokus
Oblast chtěli dobrodruzi navštívit už loni během cesty do Ruska. „Jenomže tehdy v Černobylu hořel Červený les. Tentokrát jsme jeli kratší trasu se zajímavějším cílem. Kromě Černobylu jsme navštívili i tajnou raketovou základnu Pervomajsk. Přes Polsko jsme se vraceli domů,“ vzpomíná Martin Gregor.
Cestou se orientují spíš podle papírové mapy. „Pořád dobíjet telefon, aby mohla běžet navigace, je na motorce nereálné. Mapa proud nepotřebuje. Jenom když se dostaneme do úzkých, mrkneme se rychle do mobilu. V papírových mapách ale není vyznačená zakázaná zóna. Mysleli jsme, že používáme klasický tah na Kyjev. Omylem jsme narazili na závoru, kde byli vojáci, kteří nás nechtěli pustit dovnitř,“ popisují zajímavý zážitek.
Do zakázané zóny se s motorkou nedostanete. Neexistuje ani žádné povolení. „Uvědomili jsme si, že s sebou vezeme speciální povolení z Česka. Vytáhli jsme láhev moravské slivovice. Vojákům se rozzářily oči a povolili nám vstup,“ usmívají se.
Další cesty? Uvidíme
Velkým snem obou mužů bylo Mexiko. „Podívali jsme se tam bez motorek. Už jsme zařizovali dopravu, ale po půl roce nám přepravní společnost den před odletem oznámila, že stroje vrací z letiště, protože je do Mexika nedostane. Jel s námi jenom malý model Pionýra, úžasná kopie. Byl s námi i v Moskvě a v Černobylu.“
Příští sezónu asi nikam nepojedou. Pak by měli vyrazit někam po Evropě anebo po Asii. „Zalíbilo se nám Turecko, ale uvidíme, jak se všechno vyvine. Všude naše motorky poutají pozornost. Kdekoliv jsme zastavili, tak nás obsypal hlouček lidí. Nejvíc bývají překvapení z toho, že to jsou Jawy.“
Jejich cesty pravidelně startují na náměstí v Chocni, odkud pochází Martin Gregor. Michal Franc je z nedalekého Týniště nad Orlicí. Ve dvojici mají rozdělené funkce. Martin se stará o servis motorek. „Každoročně na podzim si je beru k sobě. Kompletně je rozeberu a zase složím, abych zjistil, co je kde špatně. Michal má na starosti administrativní věci, mapy, plánování, kontakt s lidmi na trase a podobně.“
Související
-
Vypadáme jako blázni. Češi dojeli na fichtlech do Ruska a myslí na Mexiko
Kdo by neznal tenhle legendární stroj? Motorky Jawa ze sedmdesátých let učarovaly dvojici dobrodruhů z východu Čech.
-
V garáži postavil loď a doplul ze Žižína až k moři
Petr Tlapák. Znáte? Se svými dobrodružnými kousky se zatím nechtěl nikde předvádět. A přitom třeba projel sám celou Jižní Ameriku na starém kole. Ale o nejnovější a...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka