Regionální fotografové
Julie Jirečková z Vysokého Mýta byla první českou uměleckou fotografkou
Celý seriál:
Byla nejmladší dcerou Hermenegilda Jirečka, rytíře ze Samokovu. Dětství prožila ve Vídni, ale do Vysokého Mýta jezdila každé léto. Po smrti otce se Julie i se svými sestrami natrvalo přestěhovala do vily na Vinici, kde žila až do roku 1963.
Hermenegild Jireček byl historik práva a publicista (byl členem České akademie i Královské české společnosti nauk). Za práci u vídeňského dvora, kde mimo jiné učil korunního prince Rudolfa českému jazyku a literatuře, byl v roce 1881 povýšen do rytířského stavu. Sám si zvolil přídomek „rytíř ze Samokova“, aby připomněl své kovářské předky i skutečnost, že se uznání dobyl vlastní pílí.
Hermenegild Jireček i jeho žena pocházeli z Vysokého Mýta, a přestože žili ve Vídni, do města se pravidelně na léto vraceli. V roce 1880 si rodina nechala postavit na Vinici Vysokého Mýta vilu ve stylu ruské dači, ve které pak jeho dcery prožily celý život. Ani jedna ze sester se neprovdala a neměla děti.
Julie Jirečková žila dlouhou dobu ve stínu své slavné sestry Noemi, která byla talentovanou klavírní virtuózkou (s veřejným vystupováním skončila v roce 1905 údajně kvůli nervovému vypětí). Fotografování se zřejmě věnovaly obě sestry, neboť 3. 1. 1906 byl založen Klub fotografů amatérů ve Vysokém Mýtě a v Kalendáři českých fotografů na 1907 (odrážejícím tedy stav 1906) jsou obě sestry uváděny mezi jeho členy.
Žena fotografka
Julie Jirečková poprvé vystavovala v roce 1906 na výstavě pražského ČKFA a to 8 snímků. Ten samý rok otiskl časopis Fotografický obzor její fotografii, což bylo mimořádné, neboť každé číslo měsíčníku mělo jen jednu obrazovou přílohu, a Julie byla první ženou – fotografkou, které časopis fotografii otiskl. Ve Vysokém Mýtě se aktivně podílela na společné výstavě maleb a fotografií v roce 1908. Vystavovala i po první světové válce.
Jejím východiskem byla tradice intimní krajinomalby. Vedle tónování snímků a rastrovaných papírů k náladovému dojmu přispívaly ušlechtilé fotografické tisky. V letech 1912 a 1913 prezentovala také autochromy. Námětově náleží ještě k secesi, známé jsou zasněné portréty sestry Noemi mezi květy, předznamenává však i fotografický impresionismus 20. let 20. století.
Zestárly na Vinici
Nejstarší ze sester Jirečkových Marie už v dětství onemocněla zřejmě mozkovou obrnou a částečně ochrnula. Sestry se o ni až do smrti staraly ve vile na Vinici. Navštěvovali je přátelé z uměleckých kruhů, mezi jinými i Jaroslav Seifert, který Vinici i klavíristku Noemi zachytil ve své poezii.
Po druhé světové válce žily stárnoucí sestry Jirečkovy dál na Vinici, velmi nuzně, jen s minimálními příjmy, s podporou přátel a sousedů. Zemřely obě v roce 1963.
Související
-
Příběh Larischovy vily
V Pardubičkách nedaleko Pardubic ji nechal v roce 1885 postavit hrabě Jiří Larisch-Mönnich a místní lidé jí už během stavby začali říkat Zámeček.
-
Uprchlíci z Haliče na Choceňské Polsko nikdy nezapomněli
Když byla osvobozena Přemyšl a Lvov a ruská vojska zatlačena za Dněstr, přesídlenci se z barákové kolonie v Chocni začali vracet do svých domovů v Haliči.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
