Regionální fotografové
Julie Jirečková z Vysokého Mýta byla první českou uměleckou fotografkou
Byla nejmladší dcerou Hermenegilda Jirečka, rytíře ze Samokovu. Dětství prožila ve Vídni, ale do Vysokého Mýta jezdila každé léto. Po smrti otce se Julie i se svými sestrami natrvalo přestěhovala do vily na Vinici, kde žila až do roku 1963.
Hermenegild Jireček byl historik práva a publicista (byl členem České akademie i Královské české společnosti nauk). Za práci u vídeňského dvora, kde mimo jiné učil korunního prince Rudolfa českému jazyku a literatuře, byl v roce 1881 povýšen do rytířského stavu. Sám si zvolil přídomek „rytíř ze Samokova“, aby připomněl své kovářské předky i skutečnost, že se uznání dobyl vlastní pílí.
Hermenegild Jireček i jeho žena pocházeli z Vysokého Mýta, a přestože žili ve Vídni, do města se pravidelně na léto vraceli. V roce 1880 si rodina nechala postavit na Vinici Vysokého Mýta vilu ve stylu ruské dači, ve které pak jeho dcery prožily celý život. Ani jedna ze sester se neprovdala a neměla děti.
Julie Jirečková žila dlouhou dobu ve stínu své slavné sestry Noemi, která byla talentovanou klavírní virtuózkou (s veřejným vystupováním skončila v roce 1905 údajně kvůli nervovému vypětí). Fotografování se zřejmě věnovaly obě sestry, neboť 3. 1. 1906 byl založen Klub fotografů amatérů ve Vysokém Mýtě a v Kalendáři českých fotografů na 1907 (odrážejícím tedy stav 1906) jsou obě sestry uváděny mezi jeho členy.
Žena fotografka
Julie Jirečková poprvé vystavovala v roce 1906 na výstavě pražského ČKFA a to 8 snímků. Ten samý rok otiskl časopis Fotografický obzor její fotografii, což bylo mimořádné, neboť každé číslo měsíčníku mělo jen jednu obrazovou přílohu, a Julie byla první ženou – fotografkou, které časopis fotografii otiskl. Ve Vysokém Mýtě se aktivně podílela na společné výstavě maleb a fotografií v roce 1908. Vystavovala i po první světové válce.
Jejím východiskem byla tradice intimní krajinomalby. Vedle tónování snímků a rastrovaných papírů k náladovému dojmu přispívaly ušlechtilé fotografické tisky. V letech 1912 a 1913 prezentovala také autochromy. Námětově náleží ještě k secesi, známé jsou zasněné portréty sestry Noemi mezi květy, předznamenává však i fotografický impresionismus 20. let 20. století.
Zestárly na Vinici
Nejstarší ze sester Jirečkových Marie už v dětství onemocněla zřejmě mozkovou obrnou a částečně ochrnula. Sestry se o ni až do smrti staraly ve vile na Vinici. Navštěvovali je přátelé z uměleckých kruhů, mezi jinými i Jaroslav Seifert, který Vinici i klavíristku Noemi zachytil ve své poezii.
Po druhé světové válce žily stárnoucí sestry Jirečkovy dál na Vinici, velmi nuzně, jen s minimálními příjmy, s podporou přátel a sousedů. Zemřely obě v roce 1963.
Související
-
Příběh Larischovy vily
V Pardubičkách nedaleko Pardubic ji nechal v roce 1885 postavit hrabě Jiří Larisch-Mönnich a místní lidé jí už během stavby začali říkat Zámeček.
-
Uprchlíci z Haliče na Choceňské Polsko nikdy nezapomněli
Když byla osvobozena Přemyšl a Lvov a ruská vojska zatlačena za Dněstr, přesídlenci se z barákové kolonie v Chocni začali vracet do svých domovů v Haliči.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
