Rekord kraje drží Litomyšl. Bylo tam -36,2 stupně Celsia

Počasí v Pardubickém kraji primárně monitoruje pobočka Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové. Odečítá data ze sítě svých stanic. Na území Pardubického kraje jich provozuje okolo třiceti. Jsou to jednak pracoviště, na kterých působí profesionální meteorologové, což je meteorologická stanice ve Svratouchu a Ústí nad Orlicí. Dále jsou to dobrovolnické stanice, kde profesionální techniku ČHMÚ obsluhují pozorovatelé z řad dobrovolníků.

Profesionální meteostanice v Ústí nad Orlicí|foto:Český hydrometeorologický ústav Hradec Králové

Historie pozorování a měření v Pardubickém kraji je poměrně dlouhá. Co se týče přístrojového měření, síť stanic na území dnešního Pardubického kraje vznikala už v průběhu 19. století. „V některých případech tak máme dlouhé řady měření za posledních 150 let,“ vysvětluje vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie královéhradecké pobočky ČHMÚ Stanislava Kliegrová. „Mezi nejstarší stanice v Pardubickém kraji, kde docházelo k pravidelným měřením, patří Lanškroun, Vysoké Mýto nebo Žamberk.“

Data z měření a pozorování se dříve zapisovala do papírových výkazů, které se poštou posílaly do meteorologických ústavů. V dobách Rakousko-Uherska to byl meteorologický ústav ve Vídni, v roce 1919 vznikl Československý meteorologický ústav a odečtená data putovala poštou do Prahy.

Rekordy našeho kraje

O zimě roku 1929 klimatologové mluví jako o zimě století. Po teplém prosinci 1928 uhodily na přelomu roku tuhé mrazy a ty vydržely až do března. Nejchladnějším dnem se stal 11. únor. Právě tehdy v Litomyšli naměřili teplotu -36,2 stupně Celsia.

Na meteorologické stanici ve Svratouchu se nahrává výskyt a dráhu bolidů na noční obloze|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Ten den bylo ale na jiných místech ještě chladněji. Absolutně nejnižší teplotu vzduchu, a tedy oficiální československý, respektive český rekord, zaznamenali v Litvínovicích u Českých Budějovic. Bylo to -42,2 °C. Rekord naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, tehdy osmačtyřicetiletý profesor fyziky a matematiky na českobudějovickém gymnáziu.

Dnem, kdy se rtuť teploměru v Pardubickém kraji vyšplhala nejvýše, byl 27. červenec 1983. Tehdy v Přelouči naměřili 37,9 stupně Celsia. Pro srovnání uvádíme ještě nejvyšší naměřenou teplotu v Česku. Rekord 40.4 °C zaznamenali v Dobřichovicích 20. srpna 2012.

Přes půl metru sněhu za den

Pravděpodobně „nejdeštivějším“ dnem v našem kraji se stal 17. červenec 2010. „Tehdy v Hamrech na Vysočině napršelo 133 mm srážek, tedy 133 litrů na metr čtverečný za jediný den,“ upřesňuje meteoroložka Stanislava Kliegrová. „Zajímavá jsou také data ohledně sněhové pokrývky. Co se týče historických potvrzených údajů, tak nejvyšší sněhovou pokrývku měla 23. března 1907 Dolní Morava. Byly to rovné dva metry sněhu.“

Automatický sněhoměr na Suchém Vrchu|foto:Český hydrometeorologický ústav Hradec Králové

Bez zajímavosti nezůstává ani údaj ohledně výšky napadaného sněhu za 24 hodin. „V tomto ohledu drží rekord Červená Voda, kde 28. března 1993 napadlo za jediný den šedesát centimetrů nového sněhu.“ K rekordům se zařadí i letošní Silvestr, co by nejteplejší přechod roku. V Pardubicích meteorologové naměřili hodnotu téměř 17 stupňů Celsia.   

Dobrovolných pozorovatelů je dost

Síť dobrovolnických stanic je pro Český hydrometeorologický ústav nepostradatelná. Kromě obsluhy techniky ČHMÚ totiž tito nadšení amatérští meteorologové zaznamenávají i takové jevy, které není možné změřit. Je to například výskyt mlhy nebo duhy.

„Je důležité, aby dobrovolnické stanice byly umístěny ve stejných lokalitách a na stejných místech. Proto se ČHMÚ v současnosti nesnaží rozšiřovat síť dobrovolníků, ale udržet kvalitní měření v místech, která mají svoji historii,“ upřesňuje Stanislava Kliegrová.

Josef Novák v Hrušové u Vysokého Mýta dlouhodobě spolupracuje s Českým hydrometeorologickým ústavem|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

„V měřeních a pozorováních počasí na konkrétních místech pokračují celé rodiny. Pravdou je, že práci jim moderní metody ulehčily. Dříve to bylo náročnější, odečítání probíhalo přímo z meteorologické budky, a to třikrát denně, v 7, 14 a ve 21 hodin. Dobrovolníci tak byli vázaní na místo a čas. Nyní nám většina dat proudí z automatických stanic do databáze a sběrných počítačů. Na dobrovolnících zůstává údržba stanice a přístrojů, které tam máme umístěné a také právě záznamy optických jevů,“ dodává meteoroložka Kliegrová.

Profesionální meteorologické stanice

Meteorologická stanice Svratouch je jedním ze dvou profesionálních pracovišť se stálou službou v Pardubickém kraji. Druhá stanice pracuje na letišti v Ústí nad Orlicí. Meteorologická měření a pozorování v celodenním nepřetržitém režimu bylo ve Svratouchu zahájeno 13. 7. 1951, v Ústí nad Orlicí v roce 1954.

Data z meteorologické stanice ve Svratouchu pomáhají také astronomům. Na měrném pozemku na kopci Otava má Astronomický ústav Akademie věd ČR umístěnou speciální kameru, která zachycuje dráhu bolidů a meteorů na noční obloze. Tato data shromažďuje hvězdárna v Ondřejové už od roku 1951.