Nejstarší meteorologická stanice stojí na Otavě

8 fotografií

Meteorologická stanice Svratouch je jedním ze dvou profesionálních pracovišť se stálou službou v Pardubickém kraji. Druhá stanice pracuje na letišti v Ústí nad Orlicí. Meteorologická měření a pozorování v celodenním nepřetržitém režimu bylo ve Svratouchu zahájeno 13. 7. 1951, v Ústí nad Orlicí v roce 1954.

Meteorologické budky zůstávají

Svratouch je malebná obec ve Žďárských vrších. Nad severovýchodním okrajem obce se zvedá vrchol Otava, meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu stojí na jeho vrcholku, ve výšce 734 metrů nad mořem. Přístroje pro měření prachových částic, doby slunečního svitu, intenzity slunečního záření, teploty a vlhkosti vzduchu atd., odpovídají moderním technologiím. I tak ale na měrném pozemku stanice můžete spatřit klasické meteorologické budky. Ty se dnes ovšem už nevyrábí ze dřeva, jsou plastové.

Tři pozorovatelé

Na stanici se střídají tři pozorovatelé. Od prvního ledna 2000 meteorologická stanice Svratouch přešla do režimu kombinovaného typu. To znamená, že v době od 5:30 do 21:30 hodin SEČ je stanice obsluhována člověkem, v nočních hodinách automaticky, pozorovatelé se ale střídají v pohotovosti.

Data z přístrojů jsou načtena automaticky. „Každou hodinu odchází kompletní zpráva s hodnotami o počasí ve Svratouchu do Českého hydrometeorologického ústavu. Tam se shromažďují data nejen z profesionálních, ale i ostatních stanic,“ vysvětluje pozorovatel a vedoucí stanice ve Svratouchu Luboš Paseka.

Přístroj pro měření intenzity slunečního záření|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

„Předáváme i mimořádné zprávy, v případě, kdy jsou informace o aktuálním počasí důležité pro letecký provoz nebo složky integrovaného záchranného systému. Samozřejmě se to nejčastěji týká bouřek nebo namrzajících srážek,“ dodává Paseka.

Kam dopadne meteorit?

Data z meteorologické stanice ve Svratouchu pomáhají také astronomům. Na měrném pozemku má Astronomický ústav Akademie věd ČR umístěnou speciální kameru, která zachycuje dráhu bolidů a meteorů na noční obloze. Tato data shromažďuje hvězdárna v Ondřejové už od roku 1951. Vyhodnocením snímků z více bolidových kamer je možné spočítat dráhu a rychlost bolidu a odhadnout i oblast, kam mohly jeho zbytky, meteority, dopadnout.

Minus třicet stupňů Celsia

Vedoucí meteorologické stanice Luboš Paseka působí ve Svratouchu od roku 1985. „Dobře si pamatuji na největší povodeň, kterou Svratouch v posledních letech zažil. Bylo to 3. srpna 2014. Během pěti až šesti hodin spadlo rekordních 130,8 mm srážek.“ Nejvyšší teplotu meteorologická stanice zaznamenala 27. července 1983, a to 33,9 °C. Naopak nejchladnějším dnem byl devátý únor 1956, kdy rtuť teploměru klesla na -30.0 °C.

Meteorologická stanice Ústí nad Orlicí

Odbor profesionální staniční sítě (OPSS) Českého hydrometeorologického ústavu spravuje v současné době 22 profesionálních meteorologických stanic, v Pardubickém kraji kromě Svratouchu ještě stanici v Ústí nad Orlicí.

Klimatologická měření a pozorování v tomto městě mají obecně dlouhou tradici, a to už od dvacátých let minulého století, kdy data zajišťovala vojenská povětrnostní stanice.

Od roku 1949 se klimatologická měření v Ústí nad Orlicí prováděla na Andrlově Chlumu, v roce 1954 zahájila na stejném místě svoji činnost profesionální meteorologická stanice s celodenním nepřetržitým provozem. Od 1. ledna 1971 začala meteorologická měření a pozorování v budově Aeroklubu na letišti v Ústí nad Orlicí v nadmořské výšce 402 m. n. m.