Renesance, baroko i secese. Jaroměřice turisty přitahují

Jaroměřice mají zámek posetý psaníčky, krásné výhledy anebo unikátní poutní areál. A taky celou řadu legend, které v srpnu ožijí.

Obec Jaroměřice se nachází nedaleko Jevíčka, na rozhraní Pardubického, Olomouckého a Jihomoravského kraje. Už od pradávna měly Jaroměřice strategickou polohu, hlavně díky kupeckým stezkám, které krajem okolo Jevíčka procházely. Pochodovali po nich už římští vojáci.

Lidová tradice vypráví, že se tu na cestě do Čech zastavili slovanští věrozvěstové, bratři Cyril a Metoděj. U zdejšího potoka nejen kázali, ale i křtili. Tuto legendu na jaroměřické návsi připomíná kamenný, tzv. cyrilometodějský kříž. Jaroměřice založil pražský biskup Jaromír, bratr českého krále Vratislava, někdy mezi roky 1080 a 1090. Po něm dostala i jméno. První písemná zmínka o obci je ale mladšího data.  

Na zámku si hrají děti

Na místě dnešního zámku stála původně malá tvrz. Její klenby jsou dodnes součástí přízemí zámku. Jan Blahoslav Bílský z Kaříšova v roce 1592 tuto tvrz přestavěl na renesanční zámek. Z této doby pochází bohatě zdobený vstupní portál s erbem. Velmi hodnotná je sgrafitová výzdoba fasády, kterou tvoří stínovaná psaníčka, ale hlavně precizně provedené portréty členů rodu Bílských z Kaříšova nebo Lichnovských z Voštic.

Fasádu jaroměřického zámku zdobí sgrafita s portréty jeho vlastníků

Z původního zámeckého inventáře se až na dva kusy nábytku nezachovalo nic. Interiér zámku si můžete prohlédnout, a to ve všedních dnech, tedy v době provozu obecního úřadu, který na zámku sídlí společně s místní mateřskou školkou. V létě tady můžete zažít oblíbenou akci, při které ožívají  postavy jaroměřických legend. Letos komentovanou procházku obcí a jejím okolím plánují na 21. srpna. Setkáte se při ní se členy rodu Šubířů z Chobyně, biskupem Zdíkem, loupežníky a taky čertem Kadrmanem.  

Křížovou cestou na Kalvárii  

Nejhezčí cesta na Kalvárii vede po Křížové cestě, která byla z celého poutního areálu postavena jako poslední. Začíná u kapličky Domu Pilátova a lemují ji pískovcové obelisky. Má pouze 11 zastavení. Poutní areál Kalvárie je unikátní. Jedná se totiž o ucelený soubor barokních památek, které jsou zmenšenými kopiemi staveb Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. O areál pečuje v rámci církve kongregace pasionistů, která sídlí v působivém objektu fary se zvláštním půdorysem a Loretánskou kaplí.

Poutní areál Kalvárie v Jaroměřicích

Barokní komplex rámuje brána Ecce Homo, která má připomínat Svaté schody a Dům Pilátův. Na prostorném nádvoří se nachází kaple hrobu Panny Marie a kaple Božího hrobu, pod povrchem nádvoří kaple Betlémská. Ta ukrývá hodnotné kamenné reliéfy s legendou Kristova narození.

Davy poutníků se setkávaly a dodnes setkávají na galerii, jak se prostornému nádvoří začalo říkat už v minulosti. Kdysi se tu i pohřbívalo. Součástí nádvoří je také Kámen posledního pomazání. Dominantou barokního komplexu je kostel Povýšení svatého Kříže, jehož zvlněné křivky bývají někdy spojované se jménem slavného stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela.

Jeskyně i relikvie     

Poutní areál nechal vybudovat majitel jaroměřického panství František Michal Šubíř z Chobyně se svou chotí Johanou Konstancií, a to z vděčnosti nad záchranou jejího života při těžkém porodu. Ještě v době výstavby chrámu Povýšení sv. Kříže lidé také začali kopci říkat Kalvárie. Kostel byl vysvěcený v září roku 1713 a v následujících letech potom začaly vznikat další objekty, připomínající Kristovu smrt. Kalvárii s městem propojila křížová cesta a součástí širšího komplexu se v roce 1730 stala také kněžská rezidence, fara.

Barokní fara poutního areálu Kalvárie

Dominantou hlavního oltáře kostela Povýšení sv. Kříže a symbolem poutního areálu se stal obraz Nejsvětějšího Spasitele Salvátora. Jedná se o napodobeninu obrazu z římské Svatyně svatých, Sancta Sanctorum. Za hlavním oltářem jednolodního kostela se nachází zvláštní kaple, zvaná zahrada Getsemanská.

Celá kaple je vytvořena jako grotta, hrubá omítka imituje jeskyni s krápníky. Velmi sugestivní je pohled na plastické figury pod hlavním oltářem, které právě pohlcují plameny očistce. Jeden z bočních oltářů v kapli slouží jako relikviář, v němž jsou uchovávány části ostatků celé řady mučedníků a svatých. Zakladatel jaroměřické Kalvárie baron Šubíř tak chtěl zvýšit poutnickou atraktivitu a duchovní hodnotu tohoto místa.   

autor: BRA
Spustit audio

Související