Růžovému paloučku daly název galské růže. Jsou nezdolné a legendární

Na Růžovém paloučku se podle legendy loučili čeští bratři před svým ochodem do ciziny v pobělohorském období. Tento příběh a vyprávění o místě setkání si lidé předávali z generace na generaci. Údaj, že by se tak skutečně stalo, v písemných pramenech nenajdeme. Každopádně, lidé na toto místo s pokorou přicházejí už po staletí.  

Vlastní Růžový palouček je plocha o výměře asi 350 metrů čtverečních, která přechází v park. Roste tu zvláštní druh růže, Rosa gallica. Říká se jí růže galská nebo francouzská, méně často také růže stepní či paloučská. Růžové keře připomínají spíše bylinu než dřevinu, galské růže mají jen jemné ostny a velmi dlouhý kořen. Podle jedné z legend vyrostly tyto růže ze slzí českých bratří, kteří se loučili se svou vlastí, ale k růžím Růžového paloučku se vážou i jiné pověsti.

Shořelá pazderna

Většina legend směřuje k nedotknutelnosti Růžového paloučku. Neštěstí prý postihne toho, kdo by ho chtěl zničit. Řada příběhů je spojená se snahou hospodářů tento pozemek obdělávat. Když chtěl někdo palouček zorat, zasekl se mu pluh nebo si kůň zlámal nohu. Podle jiného příběhu paloučské růže nejdou ani vypálit, ani posekat.

Reálnou událostí spojenou s příběhy paloučku se v roce 1844 stal požár pazderny, sušičky lnu. Shořela prý proto, že hospodář Drábek, jehož dcera při tomto neštěstí přišla o život, zasel len právě na pozemku Růžového paloučku. Nutno dodat, že požáry sušáren ovoce či pazderen v té době ovšem nebyly výjimkou.

Pohled na památník a park Růžový palouček od vstupní brány|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Další známá pověst, která se týká Růžového paloučku, je legenda o poslední Velké bitvě. Ta říká, že po ní se na Růžovém paloučku sejde sedm králů u kamenného stolu, který sám vyroste ze země, a sepíší tam věčný mír. Jiná pověst praví, že věčný mír nastane, až všechny růže najednou rozkvetou a pak všechny zvadnou.

Slavnosti Růžového paloučku

Lidé se o Růžový palouček začali zajímat v období národního obrození a místo fascinovalo také spisovatele Aloise Jiráska, který vyučoval v nedaleké Litomyšli. Ve druhé polovině devatenáctého století sem přicházelo stále více lidí. Hromadná setkání byla podmětem k založení „Spolku pro získání Růžového paloučku veřejnosti“ v roce 1903. Spolku se podařilo o tři roky později pozemek skutečně odkoupit a plánoval realizaci památníku, která se, hlavně kvůli světové válce, opozdila.

Detail Památníku českým bratřím, na Růžovém paloučku stojí od roku 1921|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Památník vytvořili žáci a učitelé Řemeslnické školy v Litomyšli, a to podle návrhu architekta Aloise Meteláka. Památník slavnostně odhalil sám Alois Jirásek, a to 21. června 1921. Činnost spolku ustala po 2. světové válce, v červenci roku 1990 byl obnoven pod názvem “Spolek přátel Růžového paloučku v Újezdci“. V duchu tradic pořádá každoročně Slavnosti na Růžovém paloučku. Ta letošní by se měla konat 3. července.