Scénář jako v Českém Švýcarsku nehrozí, ujišťuje mluvčí Krkonošského národního parku

Po deseti dnech mají hasiči požár v Národním parku České Švýcarsko pod kontrolou. A vyvstávají otázky. Může za tak masivní rozšíření požáru způsob hospodaření v národních parcích? „Na území národních parků, kde jsou lesy zvláštního určení, se očekává, že určitá část dřevní hmoty v lesích zůstane, protože uklidit les do poslední větvičky nedává smysl. V tom lese potom budou chybět živiny. A my se snažíme lesy, které jsme zdědili po našich předcích, které byly pěstovány s vidinou hospodářského zisku, přebudovávat na přírodě blízké lesy.“

Zaznívají i názory, že požár mohlo umocnit i množství neodstraněného kůrovcového dřeva. „Logicky, dřevo na zemi hoří, ale požár mnohem rychleji a efektivněji šel v korunách. Představte si, že máte ohýnek na zahradě a hodíte do něj nerozštípané polínko. Jak rychle zahoří? A teď na to samé ohniště dejte čerstvou smrkovou větev, která je plná pryskyřice a uvidíte, jak okamžitě zahoří,“ vysvětluje Radek Drahný.

Na vině člověk

„V posledních týdnech se bavíme, jestli v národních parcích hospodaříme dobře, ale nikdo nezmiňuje tu prapůvodní příčinu, že požár nezaložil ředitel národního parku, ale pravděpodobně nějaký neopatrný turista. Téměř s jistotou lze vyloučit přírodní vliv. Zkušenosti z Českého Švýcarska jsou takové, že turisté ve snaze přenocovat pod různými bivaky, rozdělávají ohně a dělají to na té extrémně hořlavé hrabance,“ říká Radek Drahný.

Les po požáru|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Podobný scénář jako v Českém Švýcarsku ale v Krkonoších nehrozí. Jednak je to díky terénu a pak je v Krkonoších propracovaná síť cest, díky kterým se hasičská technika bez problémů dostane až do hřebenových partií.

Nešlap vedle

Po úspěšné kampani o „odpadkouších“ spustil KRNAP novou kampaň nazvanou „Nešlap vedle, ublížíš nám hnedle“.  „Cílem je osvěta, propagace toho, jakým způsobem v národním parku fungovat, aby právě ten fenomén, pro který národní park vyhlášen byl, nebyl poničen. V tomto případě kampaň upozorňuje na klidová území, tedy lokality, které chrání to nejcennější, co v Krkonoších máme. A mají kvůli tomu trochu přísnější režim, než běžné území NP. A ta omezení spočívají v tom, že se tam nesmí chodit volným terénem.“

Grafické zpracování odpovídá tomu, že cílovou skupinou jsou děti. Ze zkušeností se ví, že děti velmi dobře dokáží prostřednictvím toho, co zjistí, ovlivňovat své rodiče.

Kampaň má své animované ambasadory. „Jsou dva to ikonické druhy, které se v klidových územích vyskytují. Jedním z nich je rostlina rozrazil chudobkovitý, která má rozšíření v Čechách pouze na vrcholu Sněžky a druhým je pták pěvuška podhorní.“

Krásná a neobjevená místa

Krkonoše se stále potýkají s ohromnou návštěvností, která v přepočtu na rozlohu řadí KRNAP mezi pět nejnavštěvovanějších národních parků světa. „Aktuální informace z dnešního rána. Na východ slunce se dnes na Sněžce dívalo 200 lidí. 200 návštěvníků mělo geniální nápad, že vyrazí za romantikou na východ slunce na Sněžku a užili si to v davu dvou set lidí. Sami posuďte, jak romantické to je,“ zamýšlí se Radek Drahný.

Kamenný kříž na památku Českých bratří s datem 1821 u Horních Albeřic|foto:Jiří Staněk

Přesto i v Krkonoších můžete objevit krásná a trochu opomíjená místa. „Když zájemce o místa bez davů vezme Krkonoše ve své šířce od Harrachova po Žacléř a utvoří si pomyslnou linku, kterou hory přetne na poloviny, kdy nahoře bude mít hřebeny a dole ty nižší partie, tak v těch nižších partiích najde krásná místa. Okolí Poniklé, Benecko, Strážné, kolem Černé hory, Albeřice, Lysečiny, Žacléřsko. Jsou tam nádherné lesy, krásné louky, fantastické výhledy, fantastické prostředí, kde turista může jít po cestě a nepotkat po celý den ani člověka.“