Sdílela, že má místo ředkviček melouny. Proč Blanka Malá přistoupila k osobnímu striptýzu?

Velký zvrat v mediální kariéře Blanky Malé nastal po covidu. „Hodně jsem vysílala, byla jsem hodně unavená, hodně se mi stýskalo po mé lásce, kterou mám v Itálii. Vzala jsem to jako výzvu. Jsem vodnář. To je vítr, který nezastavíte, nezavřete do žádné bedny. Nové věci, noví přátelé, nová země. Zkusila jsem to, což bylo dobré rozhodnutí, dobrá cesta. Splnila jsem si svůj letitý sen. Mám teď domovy dva, dvě skříně, v peněžence dvě měny.“

Aspoň audioknihy

Láska k rádiu se ale nedá zpřetrhat. „K mikrofonu se teď vracím díky audioknihám. Láska k mikrofonu trvá, k těm lidem taky. Doufám, že mi to rozhlas odpustí, že jsem tak rychle zmizela z éteru.“

Osobnímu striptýzu Malá podle svých slov nakloněná nebyla. „Když jsem odjela do Itálie, nebyla jsem tolik aktivní na sociálních sítích. Facebook jsem měla zavřený jenom pro své přátele. Občas jsem tam sdílela, že na zahrádce nemám ředkvičky, ale melouny. Přátelé to kvitovali a chtěli, abych psala anebo sdílela víc života. Když jsem nechtěla psát blog, objevil se názor, ať napíšu knihu a uspokojím všechny. Komentovala jsem to otázkou Kdo by to vydal? Nakladatelství mě kontaktovalo samo, nebyla jsem na to připravená. Rychle jsem sepsala kapitolu Tagliatelle, což je pravá italská pasta, kterou mě má skorotchyně naučila dělat na koštěti. Během měsíce jsme se s panem Kazdou sešli v Římě a plácli si. Pak to šlo ráz na ráz.“

Kniha Blanky Malé Srdce nemá vrásky|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Knížku brala Malá tak trochu jako terapii. „Měla jsem takové nelehké období, i se svou pubertální dcerou. Z toho, co mě trápilo, jsem se vypsala. Setkalo se to s úspěchem, který jsem ani nečekala. Otevřela jsem témata jako menopauza, což bylo trochu sprosté slovo. Dnes se už o období, které potká každou ženu, víc mluví, což mi dělá radost. Podle zpětných reakcí právě ženy knížka inspiruje. Vědí, že ani po padesátce to nemusíme zabalit, ztrácet naději. Že se dá hezky žít i na druhém břehu.“

Neplánované pokračování

„Nemám v úmyslu psát 15 knih o svém životě. Čtenářky si pokračování vyžádaly. Ptaly se, jestli italská tchyně ví, kolik mi je, že jsem o 17 let starší než její syn. Teď má doma šedesátku a přitom od něj se očekává, že bude nějak reprodukční a já už jsem zavřela ten krám. V létě jsem si sedla pod olivovník a opravdu jsem začala knížku psát,“ říká Blanka Malá o své druhé knize.

„Je to takové povídání o životě, o italské rodině. Kde narážím, kde naopak kvituji, že nepoužívají minutové ručičky na hodinkách. Popisuju místa, která nejsou v průvodci. Do knih dávám i recepty, které jsou hotové maximálně za 30 minut. Aby člověk nestál celé dopoledne u plotny a přitom uvařil dobré jídlo, které nebude těžké, bude chutné, z čerstvých surovin. Ital nesní nic ohřívaného, konzervovaného. Možná se nabízí trilogie, aby se to uzavřelo. Tři knížky a dost.“

Z kolika procent zůstala Češkou? A je Itálie jednolitá země? Poslechněte si celý rozhovor.