Školka v Řestokách učí děti rozumět přírodě. Dostala za to ocenění v Rakousku

„Prvním krokem bylo, že jsme před dvaceti lety začali odstraňovat kovové herní prvky ze zahrady okolo školky a vyměnili je za přírodní. Postupem času jsme ve spolupráci se zkušenými ekologickými společnostmi, vybudovali i po vzoru zahraničních projektů přírodní zahradu. Navezli jsme na zahradu balíky slámy, udělali jsme dětem černou venkovní kuchyňku, necháváme je klidně pohrát si s bahnem.“

Děti se ve školce v Řestokách učí porozumět přírodě|foto:Vojtěch Krčil

12 fotografií

Postupně od herních prvků přešli k výsadbě jedlé zahrady. „Museli jsme přitom dodržet i další podmínky, které musí přírodní zahrada splňovat. Například tam musí být část neposekané trávy, i kopřivy, kde se množí babočka kopřivová, příbytky pro drobná zvířata, jezírko, děti vidí, jak se zadržuje voda na pozemku, všechno si mohou vyzkoušet, vidět na vlastní oči. Proto to ocenění,“ popisuje cestu k přírodní zahradě ředitelka Krčilová.

Instantní záhon zvládne i dítě

Instantní záhon zvládne každý. Je to velmi jednoduchá záležitost i pro děti, které ještě nedokážou rýt, nemají na to sílu. „Seženeme kartony, které zbavíme plastových nálepek a poklademe jimi posekaný kousek zahrady, kde chceme mít záhon. Na karton navršíme poseknou trávu nebo slámu či štěpku a zatížíme na rozích kameny.“

Ředitelka MŠ Řestoky Dagmar Krčilová|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Celou zimu pak probíhá proces zrání. „Drn pod kartonem odumírá a na jaře na místě najdeme karton zetlelý a rozmáčený, a pod tím je zemina, kam sázíme například lichořeřišnice nebo dýně. Když další rok postup zopakujeme, je záhon připravený na výsev mrkve nebo hrášku. Jde to i bez rytí,“ přidává jednoduchý tip na výrobu instantního záhonu Dagmar Krčilová.

Jak funguje program Začít spolu, který úspěšně praktikuje MŠ Řestoky? A má své následovníky? Poslechněte si v záznamu pořadu.