Skoro třetina všech starokladrubáků světa žije v Pardubickém kraji
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem patří k nejstarším na světě. Lidé se tam o koně starají více než půl tisíciletí. Hřebčín a starokladrubáci jsou národní kulturní památkou a teď míří také do UNESCO.
Kladrubský hřebčín je unikátní. Jde totiž o ucelený soubor objektů, které jsou vzájemně propojené a s okolní krajinou tvoří harmonický celek. Na hřebčín navazují cesty, aleje a rozsáhlé pastviny. Hřebčín v posledních letech prošel velkou rekonstrukcí a prohlídkové trasy vás zavedou nejen do historických a výcvikových stájí, ale také do nové expozice zámku, kostela a zámeckého parku.
Císaři míří do Kladrub
Na sklonku 15. století koupili pardubické panství a následně i kladrubskou oboru Pernštejnové. V roce 1560 Jaroslav z Pernštejna prodává své statky královské komoře, a to včetně kladrubského dvora se zámečkem a chovem koní. Císař Maxmilián II. v roce 1563 zakládá v Kladrubech hřebčinec.
Do historie se ale zapíše především rok 1579, kdy císař Rudolf II. povyšuje koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín. Právě toto datum se považuje za oficiální založení hřebčína, i když chov koní má v Kladrubech tradici ještě starší.
Starokladrubáka poznáte na první pohled
Starokladrubský kůň je nejstarší české plemeno a má velmi impozantní vzhled. Typickou proporcí je obdélníkový rámec těla a hlavně velká hlava s výrazným klabonosem. Základem chovu starokladrubských koní byly domácí klisny, zkřížené se starošpanělskými a staroitalskými hřebci. Starokladrubští koně jsou jediným plemenem, které bylo vyšlechtěné speciálně pro ceremoniální účely panovníků.
Starokladrubští koně z Národního hřebčína Kladruby nad Labem slouží ceremoniálním účelům na královských dvorech ve Švédsku a Dánsku. V současnosti hřebčín koně reprezentují především v soutěžích spřežení, ale výsledky mají i v klasické drezúře. V Praze, Pardubicích a Ostravě koně starokladrubského plemene využívají členové jízdní jednotky městské policie.
V hřebčíně se narodí asi 80 hříbat ročně
Na světě dnes žije přibližně 1700 koní starokladrubského plemene. Národní hřebčín Kladruby nad Labem jich chová necelou třetinu, celkem 500 koní. Kmenové stádo běloušů, kteří jsou chování přímo ve stájích v Kladrubech, bylo společně s hřebčínem v roce 2002 vyhlášeno za národní kulturní památku. Stádo vraníků (přibližně 250 koní) má domov ve Slatiňanech. Ke kladrubskému hřebčínu patří ještě stáje v Heřmanově Městci.
Přímo v Kladrubech nad Labem jsou ustájení koně základního stáda, plemenní hřebci a chovné klisny, hříbata do odstavu, koně ve výcviku i koně určení k prodeji.
První tři roky koně vyrůstají v odchovně Selmice, která je s hřebčínem spojena dlouhou lipovou alejí. Vzhledem k tradici i výsledkům chovu dnes hřebčín usiluje o zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Plemenné knihy a ložnice císařovny Sissi
Komentované prohlídky areálu kladrubského hřebčína návštěvníky zavedou do historických stájí, k boxům koní ve výcviku nebo stájí plemenných hřebců. Podívat se můžete také do kočárovny, postrojovny nebo nedaleké lesovny. Pokud vystoupáte na rozhlednu, vybudovanou v objektu starého vodojemu, budete mít celý areál jako na dlani. Národní hřebčín nabízí také projížďky kočárem nebo na koni.
V areálu hřebčína si můžete prohlédnout zámek, který má dnes klasicistní podobu. Vznikl přestavbou starší tvrze, první písemná zmínka pochází z roku 1540. Za Pernštejnů i Habsburků byl dobře vybavený kvůli návštěvám majitelů a jejich přátel. V interiéru zámku si můžete prohlédnout novou instalaci pokojů císaře Františka Josefa I. s ukázkami plemenných knih, stejně jako zámecké křídlo, ve kterém pobývala císařova manželka Alžběta Bavorská.
Císařovna Alžběta, známá jako Sissi, byla velkou milovnicí koní a také velmi zdatnou jezdkyní. Spolu s manželem Františkem Josefem navštívila Kladruby poprvé krátce po svatbě v červnu 1854. Z původního inventáře zámku se mnoho nezachovalo, přesto v expozici uvidíte řadu zajímavých památek.
Historicky cenné předměty jsou také součástí interiéru sousedního kostela sv. Václava a Leopolda. Je to například přes metr vysoký zdobený kříž a obrázky s biblickými výjevy, které dostal císařský pár jako svatební dar od jeruzalémského patriarchy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
