Skutečsko už dávno není krajem kamene a bídy
Tvrdá práce kameníků a jejich nuzné životní podmínky působily v kraji časté sociální nepokoje. Revolty, vzpoury a stávky kameníků jsou zachyceny v kronikách okolních obcí. A to jak za Rakousko-uherské monarcie, tak za první republiky, protektorátu i v době socialistického hospodářství.
V okolí Skutče ale nebyly jen žulové lomy. V 19.století se zde prospektoři pokoušeli hledat také černé uhlí a jantar. Dodnes jsou v kopcích mezi Leštinkou a Vrbatovým Kostelcem pozůstatky zkušebních štol. Kameníci ze žulových lomů se těšili na snadnější výdělek. A tak prospektorům podstrkávali uhlí, aby v průzkumu pokračovali co nejdéle.
Důlní průzkum byl ukončen po tragické události v roce 1860, během které se udusili dva horníci. Jsou pochováni na nedalekém hřbitově a na pomníku mají napsané: "Zahynuli zalknutím zlejm vzduchem".
Tein nebyla vesnice, jen hospodářský dvůr
Kousek od Leštinky se nachází místo, kde se říká V Týně, a traduje se pověst, že tam kdysi stála vesnice. Osídlení tam skutečně bylo, ale byl to hospodářský dvůr se stálemi a stodolami, který patřil panství v Nasavrkách. Zanikl na konci 19. století, kdy se už hospodaření na něm nevyplatilo.
Dnes z celého dvora zůstala jediná budova, která je přestavěná na rodinný dům. Ale Tein není jediné zaniklé sídlo. Na nedalekém vrchu se nacházel hrad Cejřov, ještě v letech monarchie se památková komise pokoušela jeho rozvaliny ochránit, bohužel marně. Musel ustoupit stavbě železnice a rozšiřování lomu.
Rebelující kameníci
Největší bouře kameníků na Skutečsku byly počátkem roku 1932. V lomu Mikšov došlo k okupační stávce. Jen díky rozumnému přístupu četníků nedošlo tenkrát ke střelbě. K uklidnění situace byl ze Sudet povolán vrchní četnický strážmistr Karel Kněz, který měl s tišením nepokojů bohaté zkušenosti. O pár let později se s kameníky spojí v domácím odboji proti německým okupantům.
Poslední velká stávka byla v roce 1952, kdy se kameníci bouřili v důsledku měnové reformy. Úřady ale věděly, jak situaci uklidnit. Poslali na Skutečsko vyšší příděl potravin a bouře utichla.
Související
-
Ztracená osada Ležáky
Nedaleko Ležáků blízko osady Louka leží při cestě pomník připomínající četníka Karla Kněze.
-
Bílá paní na Rychmburku
Při rekonstrukci jednoho portálu na hradě se našly lidské kosti. Možná je něco pravdivého na legendě, která se pod Rychmburkem vypráví. Jeden z majitelů panství Jar...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://pardubice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://pardubice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.