Ztracená osada Ležáky

22. červen 2019

Nedaleko Ležáků blízko osady Louka leží při cestě pomník připomínající četníka Karla Kněze. Tento nepříliš známý hrdina obětoval svůj život ve víře, že tak ochrání svou rodinu, kolegy a sousedy. Doufal, že zachrání i osadu Ležáky. Nacistická mašinérie už ale nešla zastavit. V den pohřbu Karla Kněze Ležáky vzplály.

Když kameníci 24. června 1942 scházeli po práci z žulových lomů do Leštinky, slyšeli z vesnice zvonit požární poplach. Hasiči z Leštinky a ze Skutíčka jeli na pomoc hořícím Ležákům. Ve Vrbatově Kostelci potkali pohřební průvod s rakví Karla Kněze. V sousední vesnici Louka je ale zastavili čeští četníci, že Ležákům už není pomoci. 

Do vypálených Ležáků byl úřady zakázaný přístup, lidé z okolí se na toto dílo zkázy stejně chodili dívat, potají lesními cestami, jako by nechtěli uvěřit, že je něco takového možné.

Velitel četníků Karel Kněz

Přestože Karel Kněz ukončil život vlastní rukou, nemůže být považován za sebevraha. Tuto skutečnost si uvědomovali lidé už tenkrát, když ho tamní farář s hrobníkem odmítli přes urgence okupačních německých úředníků pohřbít za hřbitovní zdí. 

Oheň(bez)naděje

Na popravišti zahynuli všichni ležáčtí obyvatelé starší 15 let, ušetřeny ale nebyly ani děti. Přežily jen sestry Šťulíkovy, které byly určeny k poněmčení a do Čech se vrátily až po válce. Ostatních 11 dětí pravděpodobně zahynulo v okolí vyhlazovacího tábora Chelmno nad Nerem. Jejich osud připomíná projekt Oheň(bez)naděje, který pořádá Československá obec legionářská.

Projekt Oheň (bez)naděje sleduje poslední cestu ležáckých dětí

Děti ze základních škol z okolí Ležáků jedou poslední cestou zavražděných dětí. Z Ležáků, přes přes pardubický Zámeček, Dykovu ulici v Praze až do Chelmna nad Nerem. Letos poprvé po více jak 60 letech, bude pro veřejnost otevřena cesta přes pozemky společnosti Foxconn, kterou šli ležáčtí obyvatelé ze sklepení Larischovy vily na popraviště. 

Spustit audio

Související