Stateční v odboji: příběhy druhé světové války
Hajný Froš nedovolil gestapu, aby ho zatklo
Celý seriál:
František Froš byl hajným v Kostelecké Lhotce. Od dubna do října roku 1944 skrýval výsadkáře ze skupiny Barium. Konce války se ale nedožil. Aby unikl zatčení a výslechům na gestapu, spáchal spolu se svojí ženou sebevraždu.
František Froš byl původně švec, za první války padl do zajetí a vstoupil do československých legií. Z Ruska se vrátil až v roce 1920 a stal se hajným. Spolu se svou ženou se usadil nedaleko Kostelce nad Orlicí v hájence, která stála na samotě v Dubí u Tutlek.
Na odboj ho napojil Ferdinand Rohlena, který žil v nedaleké obci Slemeno, a který hledal úkryt pro parašutisty z výsadku Barium. U Frošových pobývali od dubna do října střídavě všichni tři výsadkáři, nejvíce radiotelegrafista Josef Žižka (Malý Josef), který vysílal z nedalekého Rychnova nad Kněžnou až do července 1944.
Po dvou měsících rozhodl velitel výsadku Josef Šandera (Velký Josef) o přemístění vysílačky na Hradecko (Čánka u Opočna). Němcům se jejich vysílání nepodařilo nikdy zachytit.
Poslední narozeniny hajného Froše
Barium spolu s dalšími odbojovými skupinami připravovali velké povstání, při kterém se měli německým okupantům postavit lidé z rozsáhlé oblasti severovýchodních Čech.
Čekali na shoz zbraní, ale v říjnu 1944 přišla zrada jednoho ze spolupracovníků (Gustava Žida) a začalo velké zatýkání. Výsadkáři první vlně zatýkání unikli. Vysílačku zakopali v Čánce na zahradě a utekli zpátky na Rychnovsko. K hajnému Frošovi přijeli 3. října 1944 a přespali u nich. Druhého dne slavil František Froš narozeniny, poslední ve svém životě.
Barium si našlo další úkryt u rodiny Žabkových v Žamberku. Ale zatýkání a kruté výslechy posunovaly gestapo pomalu ale jistě za výsadkáři a dovedly je i do hájovny u Tutlek.
Hajný František Froš pochopil, že se smyčka utahuje. Věděl hodně o odboji na Rychnovsku a proto se zatčení bál. Se svou manželkou Boženkou se dohodli, že na gestapo čekat nebudou, už neměli věk na to, aby před nimi utíkali a tak se rozhodli pro dobrovolný odchod ze světa.
Když je ráno našli četníci, kteří měli od gestapa příkaz k zatčení, našli na stole i dopis na rozloučenou.
Oběť manželů Frošových postup gestapa zpomalila, ale nezastavila. Barium bylo 16. ledna roku 1945 v Žamberku odhaleno. Velitel výsadku Josef Šandera se v bezvýchodné situaci zastřelil, ale na následky zemřel až 9. března. Malého Josefa radiotelegrafistu Žižku gestapo zatklo a chtělo přimět ke spolupráci, Malý Josef se po dvou dnech oběsil v pankrácké věznici. Konce války se v ilegalitě dožil jen Tomáš Býček - jediný z původně tříčlenného výsadku Barium.
Související
-
Příběhy z týlu a fronty druhé světové války
Veteráni i pamětníci z východních Čech vzpomínají na události druhé světové války, která začala 1. září před 80 lety.
-
Druhá republika ve východních Čechách
Druhá republika trvala jen 167 dní. Byla o třetinu menší než její předchůdkyně, přišla ale o mnohem víc než o území.
-
Ať žije republika!
Zpráva o vzniku samostatné Československé republiky vzbudila v mnoha městech radost a bouřlivé ovace. V některých smutek, zmatek a odpor.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
